ZTRACENÁ (Shawn Mendes)

25. 15+

Část není nějak úchylná, je to trochu intimit, tak pokud nemáte takové části rádi, tak pochopím, když díl nebudete číst. Nebojte se, o nic nepříjdete ;)
SHAWN
Nemohl jsem si pomoct. Nemohl jsem dál popírat přitažlivost, kterou jsem k ní cítil. Nevěděl jsem jak mě okouzlila, ale bylo mi to jedno. Hlavně, že je se mnou.. Než mi přišla do života, tak jsem se cítil tak prázdný, bez života. Pak přišla ona a díky ní cítím, že žiju. Cítím, že jsem na živu. Každý by si asi řekl, že by raději žil život předtím, kdy měl práci a klid, nikdo mu neusiloval o život, ikdyž se cítil prázdný. Ale já chtěl raději tento život, s ní po mém boku. Předtím jsem cítil, že umírám. Že můj život skončil spolu se smrtí rodiny. Ale teď jsem se konečně cítil živý. Ona mi dala důvod opět  žít, dala mi důvod každý den vstávat. Ona byla ten důvod. Ona a to co jsem k ní cítil. Nechápal jsem jak jsem jí mohl tak rychle propadnout, ale bylo mi to jedno. Důležité bylo co jsem k ní cítil. A že to bylo sakra silný.  Nechtěl jsem o ten cit přijít. Chtěl jsem, aby  každým dnem rostl čím dál víc. A když jsem se dotýkal její pokožky, mohl jsem cítit jak s každým dotekem cit rostl.
,,Co to děláš?" zeptala se, když jsem rukou vkouzl pod její pyžamovou košilku. Cítil jsem jak se napjala.
,,Je ti to nepříjemné? Mám přestat?" V duchu jsem se modlil, aby chtěla cítit mé doteky. Kdyby řekla, že chce, abych přestal, tak bych to udělal, ale přál jsem si, aby to nechtěla. Tolik jsem se jí chtěl dotýkat. Potřeboval jsem cítit její hebkou pokožku.
,,Není mi to nepříjemné. Já jen... Nevím, co mám dělat."
,,Jen se uvolni a užívej si to." zašeptal jsem jí do ucha.
,,Dobře." zhluboka se nadechla a já mohl cítit, jak se její tělo uvolnilo.
Pousmál jsem se a dlaní jsem jí přejížděl od boku až ke stehnu. Rty jsem přitisknul k jejímu krku a vlhkými polibky jsem si ho mapoval. Dech se jí zrychlil a já věděl, že se jí to líbí.
,,Můžeš mě kdykoliv zastavit." řekl jsem, když jsem jí přetočil na záda, odhodil deku, a vzpíral se na loktech nad jejím tělem.
,,Dobře." přikývla.
Naklonil jsem se a políbil jí na rty. Jemně jsem jí skousl spodní ret, zasténala a díky tomu jsem mohl do úst vklouznout jazykem. Vyhledal jsem ten její a začal se o něj něžně otírat. Znovu zasténala a přitáhla si mě za krk k sobě. Už jsem se nekrčil na loktech, ale ležel jsem přímo na jejím těle. Stačilo by jen trochu zahýbat boky, a už bych se nechtěl jen mazlit. Jenže to byla ona, kdo boky zahýbal. Zasténal jsem do polibku a držel se, abych její pohyb nenapodobil. Když ten pohyb zopakovala, nemohl jsem se dál držet zpátky. Mé tělo převzalo kontrolu. Boky se mi zhouply, tentokrát jsme zasténali společně. V rytmu jsme pohybovali boky a sténali do polibku. Když jsem myslel, že expoloduju, tak jsem přestal. S pohupováním boků i s polibkem. Otevřela oči a zmateně se na mě podívala.
Nic jsem neříkal, jen jsem se trochu posunul směrem dolů, abych vyhrnul její košilku.
,,Jsi tak nádherná." zamumlal jsem, když jsem spatřil ňadra.
,,Pamatuj, kdykoliv mě můžeš zastavit." řekl jsem než jsem jedno ňadro vzal do dlaně. Zvrátila hlavu na stranu a těžce oddechovala.
Přes druhé ňadro jsem začal přejíždět jazykem. Začala potichu sténat, zamiloval jsem se do toho zvuku. Její ruce jsem měl zamotané ve vlasech. Pokaždé, když jsem stiskl mezi zuby bradavku, zatahala mě za vlasy. Když si můj jazyk dostatečně pohrál i s druhým ňadrem, přesunul jsem se dál. Kladl jsem polibky přes štíhlé břicho až k lemu bílých kalhotek.
,,Můžu?" zvedl jsem pohled k jejím zeleným očím.
,,Ehmm. Já nevím." zamumlala.
,,Nevíš?"
,,Já... Totiž.... Víš, no nejsem... Ehm, nejsem tam oholená. Nemám žiletku." tváře jí hořely studem.
,,To nevadí." pousmál jsem se. Tak moc jsem jí chtěl ochutnat, že mi to bylo jedno.
,,Ne, já nechci aby jsi mě tak viděl."
,,Dobře. Koupíme zítra žiletky." zasmál jsem se a zakryl její tělo košilkou. Lehl jsem si na bok a přitáhl si Emmu k sobě.
,,Nezlobíš se, že ne?" zeptala se do ticha.
,,Ne. Zlobit se můžu maximálně na sebe, že jsem ti nekoupil žiletku." zasmál jsem se a ona se mnou.
,,Bylo to moc hezký." šeptla a položila si hlavu na mou hruď.
,,Ano, bylo." pohladil jsem jí po vlasech, a zhasl lampičku na nočním stolku.
,,Dobrou, zlato." zašeptal jsem do tmy.