ZTRACENÁ (Shawn Mendes)

36.

EMMA
,,Takže ty mně nemiluješ... Proč, Emmo? Proč?" Dominic si povzdechl a posadil se na postel.
,,Já nevím."zamumlala jsem. Stála jsem kousek od něho a zvažovala možnost, že uteču. Ale nevěděla jsem jak bych to udělala. Všude mě hlídala ochranka.
,,Proč si mi to neřekla? Měla jsi na to půl roku!" zvýšil hlas a vstal z postele. Poplašeně jsem udělala pár kroků do zadu. Bála jsem se ho. Tvářil se naštvaně a v ruce stále svíral zbraň.
,,Já ti neublížím, zlato." položil pistoli na noční stolek.
,,Víš, že tě miluju... Ale nesnesu pomyšlení, že tvé srdce patří někomu jinému! Máš milovat mě! Mě!" zařval vzteky a pěstí bouchl do zdi.
,,Já za to nemůžu." hlesla jsem.
,,Kdyby tě neunesli, tak by jsi už dávno byla moje manželka a milovala by jsi mě. Nebo kdyby tě ten Mendes nenašel! To on na tom taky nese vinu! Zaplatí za to!" znovu bouchl pěstí do zdi. Z ruky mu začala téct krev.
,,Co chceš dělat?" špitla jsem.
,,Je tu ten Mendes!" ozvalo se zaklepání na dveře.
,,Právě v čas." zamumlal Dominic a otevřel dveře.
,,Zbavte se ho." pokynul své ochrance.
,,Nééé! To né!" zakřičela jsem.
,,Máš pravdu, drahá. Zbavím se ho sám." chytil Shawna pod krkem a hodil ho na zem hotelového pokoje. Okamžitě jsem k Shawnovi přiběhla.
,,Neměl jsi sem chodil. Neměl jsi nás sledovat." vzlykla jsem.
,,Okamžitě běž od něj!" zařval Dominic a za loket mě od Shawna odtáhl.
Shawn se postavil, rozeběhl se a vrazil pěstí do Dominicova obličeje. Uskočila jsem stranou. Dominic se hned vzpamatoval a ránu Shawnovi oplatil. Začali se rvát.
Pohledem jsem zabloudila k pistoli na stolku. Rozeběhla jsem se k nočním stolku a popadla pistoli do rukou. Ruce se mi třásly a stejně jsme nemohla vystřelit. Shawn s Dominicem pořád byli v sobě. Zapotaceli se pokojem a shodili velkou stojací lampu. Po půlce pokoje se povalovali střepy.
Oni však střepy ignorovali a mlátili se přímo na nich. Nejdříve na nich ležel zády Dominic a pak Shawn. To byla moje příležitost. Namířila jsem na Dominicova záda a vystřelila. Dominic se svalil na stranu. Shawn hned vyskočil na nohy a běžel mě obejmout. Srdce mi bilo jako splašené. Právě jsem střelila člověka.
,,Emmo." zamumlal Dominic. Z pusy mu tekla krev.
,,Je mi to líto." rozbrečela jsem se. Nechtěla jsem ho postřelit, ale bála jsem se, že zabije Shawna. Pořád jsem se třásla, zahodila zbraň na zem a Shawn zavolal záchranku.
,,Před pokojem je ozbrojená ochranka. Jak se odsud dostaneme?" zeptal se mě Shawn a chytil mě za ruku. Podívala jsem se na jeho obličej. Měl pod levým okem podlitinu a roztržený ret.
,,Já nevím. Jestli tu zůstaneme do příjezdu záchranky, tak zavolají policii."
,,Tak ať jí zavolají. Byla to sebeobrana. Potvrdím to. Řekneš jim, že mně a tebe chtěl zabít. Neměla jsi na vybranou." líbnul mě do vlasů.
Asi deset minut jsme čekali na příjezd záchranky.
Dominik už pomalu umíral. Na podlaze byla spousta krve a on nereagoval.
Když se ozvalo zaklepání na dveře, tak Shawn odemknul a pustil záchranáře do pokoje. Se záchrankou přijela rovnou i policie.
Do pokoje se vecpali i muži od Dominica.
,,No do hajzlu... Mizíme!" zamumlal jeden z nich, když uviděl Dominica. Otočil se i s ostatními a utíkali pryč.
,,Kdo to byl?" zeptal se policista.
,,To jsem byla já. Nechtěla jsem ho střelit, přísahám. Byla to sebeobrana."
,,Já myslel tam ty muže... Takže, vy jste ho v sebeobraně postřelila?"
,,Ano." přikývla jsem.
,,Dobře. Pojedete s námi na stanici. Kvůli výslechu."
Přikývla jsem a záchranáři vynesli Dominica na nositkách ven do sanitky. Já se mezitím převlékla ze svatebních šatů.
Když jsem chtěla nastoupit do policejního vozu, tak se u auta objevila Emily.
,,Proboha, holka, co se stalo?" zeptala se.
,,Dominic je postřelen. Postřelila jsem ho já. Chtěl zabít Shawna."
,,Bože... To je hrůza. Mám jet s tebou?"
,,Shawn jede se mnou. Děkuju. Pak ti zavolám." objala jsem ji a nastoupila do auta.