ZTRACENÁ (Shawn Mendes)

4.

,,Takže, ty jsi učitel?" zeptala se ho, když jsem seděla u kuchyňského pultu a on vařil večeři. Jen přikývl a dál krájel brambory.
,,A můžu se tě zeptat, kolik je ti let?" Ta otázka mě svědila na jazyku už od obchoďáku, kdy jsme potkali tu nafintěnou barbínu.
,,19. Proč?" hodil nakrájené brambory do hrnce s vodou a dal je vařit.
,,Já jenom, že jsi učitel, tak mne to zajímalo. A jsi velmi mladý, myslím na učitele."
,,Tu práci jsem dostal jen kvůli smrti rodičů, abych se mohl o sebe postarat." dal pánvičku na sporák a osmažil maso.
,,A co učíš? Pokud se můžu zeptat?"
,,Hudební výchovu a ještě si přivydělávám lekcemi na kytaru."
,,Takže umíš zpívat a hrát na kytaru?
,,No, zpěvu se moc nevěnuju. Umím víc hrát na kytaru."
,,Aha. A zahraješ mi někdy?"
,,Možná po večeři." slil vodu z brambor, které už byly hotové. Pak je rozdělil na dva talíře a přidal k nim plátky masa. Pak talíře odnesl na stůl, který jsem pomohla prostřít.
,,Dobrou chuť." popřál mi.
,,I tobě." ukrojila jsem kus masa a ochutnala.
,,Mohl by jsi dělat i kuchaře. Je to výborný."
,,Jsem rád, že ti chutná." usmál se.
********
,,Hraješ opravdu krásně." musela jsem uznat, když mi po večeři zahrál na kytaru. Já seděla v obyváku na sedačce a Shawn seděl na koberci v tureckém sedu s kytarou.
,,Díky." pousmál se.
,,A zazpíváš mi? Prosím." Chtěla jsem ho slyšet zpívat, protože jeho hlas žněl krásně už jen když mluvil.
,,Ale varuju tě. Zpívat moc neumím." Začal brnkat na kytaru pomalou melodii. Za chvilku už začal zpívat. Měl přitom zavřené oči. Vypadal kouzelně a taky tak zněl. Zpíval tak nádherně, že jsem aspoň na chvilku zapomněla na svou ztrátu paměti a vnímala jen jeho. Nic jiného pro mne v tu chvíli neexistovalo. Jen on a jeho nádherný hlas.
,,Nic moc, já vím." odložil kytaru do pouzdra, které leželo vedle něho.
,,Nic moc? Děláš si srandu? Vždyť zpíváš nádherně!"
,,Fakt? Tak děkuju." uculil se a vstal ze země.
,,Měli bychom jít spát. Je už pozdě a já zítra brzy vstávám do školy."
,,Dobře. Tak děkuji, že jsi mi zahrál a zazpíval." zvedla jsem se ze sedačky.
,,Není zač. Dobrou noc." nahnul se ke mě a dal mi pusu na tvář.
,,Dobrou." špitla jsem a odešla do pokoje, který mi Shawn nachystal. Převlékla jsem se do pyžama, zhasla světlo a ulehla do postele.
*********
Ne, prosím ne! Já nechci! Pusťte mě!!! Prosím!
Křičela jsem, ale oni mě neposlouchali. Čím více jsem je prosila, tím více mi ubližovali. Jeden z nich mi silně mačkal stehna, druhý mě kousal do bradavek, a třetí mě tahal za vlasy a dožadoval se orálního sexu. Zavřela jsem oči a modlila se ať to skončí.
,,No tak. Prober se. Je to jen sen!" uslyšela jsem z dálky hlas a pak jakoby se mnou ti tři začali třást.
Otevřela jsem oči a ti tři zmizeli. Na posteli byl místo nich jen Shawn.
Srdce mi bilo jako splašené.
,,Byl to jen sen. Už je to v pořádku." pohladil mne po vlasech.
Vybavil se mi ten slizoun, který mě tahal za vlasy a před obličejem měla jeho intimní partie.
,,Ne, nech mě." odstrčila jsem ho a zachumlala se pod peřinu.
,,Byl to jen sen. Jsi v bezpečí."
,,Prosím, nech mě." vzlykla jsem. Bála jsem se, byla jsem z toho snu vyděšená. Byl to jen výmysl mého mozku nebo se to doopravdy stalo? Vracely se mi takto vzpomínky?

Tak je tu další díl. Všem moc děkuji za ohlasy k předešlým dílům. Jsem ráda, že se vám story tak líbí 💖