Nikdo semnou v tomto domě nemluví všichni se chovají jakobych tu nebyla, a horší je fakt že Paul a Davon jsou u Justina už tři hodiny. Sedím v obývacím pokoji na pohovce ve schoulené poloze a pozoruji hodiny které ukazují osm večer. Strach se stupňuje pokaždé když se ručička hodin pohne nebo když se domem ozve bouchnutí dveří vždy si přehraji nejhorší scénky které by se mohli stát.
,,Becky!" ozval se křik domem, vykulila jsem oči a rychle se postavila z pohovky, hrdlo se mi sevřelo když jsem před sebou viděla stát Ninu s rukou na jejím bříšku ,,kope" vyhrkla.
,,Opravdu ti teď přijde že mě něco takového zajímá?" zasyčela jsem a pohovky vzala svou mikinu kterou jsem na sebe následně oblékla. Vyděšeně na mě zírala.
,,všichni se ti tu snaží pomoct! Davon a Paul jsou u Justina hodiny jen aby ho zachránili a ty místo toho aby si byla vděčná jsi protivná a jedovatá!" vykřikla. Má pravdu ale jak by se chovala ona kdyby viděla Chrise v tom stavu jako já Justina?
,,myslíš je mi do smíchu? nebo dokonce že mám chuť a náladu poslouchat že kope mám tě ráda ale myslím že bys mohla rezpektovat můj strach!" vyhrkla jsem. Nechci na ní být zlá ale hormony a strach semnou lomcuje.
,,já tè ale chápu!" vykřikla.
,,Mmm opravdu? Tak proč mi teď kurva nedáš pokoj?" zakřičela jsem. V tu chvíli jsem si chtěla dát pořádnou facku. Jediné na co jsem se však zmohla bylo vzít Twistovu krabičku cigaret z konferenčního stolku a rychlostí blesku vyběhnout z domu.
Posadila jsem se na jeden ze tří schodů verandy která patřila k domu. Z krabičky jsem vytáhla jednu z cigaret kterou jsem vložila mezi rty, zapalovačem jsem její konec zapálila a silně si potáhla.
Jak tohle může být můj život, zbraně vraždy a gangy, nikdy jsem si takový život plný adrenalinu nepředstavovala. Chtěla jsem žít v rodinném domku, mít dvě krásné děti hodného manžela a psa. Tak proč kruci žiji takto? Ve strachu kdy se kulka zbraně zasekne v srdci jednoho zmích přátel.
Když jsem dřív žila v doměnce že tu jsem jen pro učení rodinu a Kate nic takového jsem řešit nemusela, vlastně v tu dobu jsem si myslela že tady ve Stratfordu nic takového nepoznám ale opak je pravdou. Začala jsem si z klukem jemuž říkají pane začala jsem si z gangem jehož problémi narůstaji v mé hlavě. Jenže kdybych nic takového neprožívala neseděla bych tu teď na schodě s cigaretou mezi rty a strachem o Justinův život.
Ležela bych teď v posteli zavalená učením nebo sezením na přednáškách vysoké školy kamž jsem se chtěla přihlásit. Ten sen tu je stále ale, bojím se že už ne tak silný. Měla bych stále dokonalou rodinu, skvělé přátele, ale to už je pryč. Všechno je to pryč, teď už jsem pouze já, Justin a tato banda bláznů.
Setřela jsem slzy které mi při těchto myšlenkách stékali po tváři a vyfoukla hustý dým nikotinu, na svém rameni jsem pocítila dotek který mě mírně vyděsil, prudce jsem se otočila a mé oči se setkali s Paulovi. V tu chvíli jsem stuhla více a modlila se aby mi právě neoznámil že je to konec.
,,můžeš jít za nim ale spí" řekl tiše a stále mě svou rukou hladil po zádech. Okamžitě se mi na rtech vykouzlil ůsměv a mohla jsem říct že i přes slzy které mi tekli po tváři jsem byla šťastná. Bez jediného slova jsem se postavila na nohy a vyběhla točivé schodiště až do patra k Justinovému pokoji.
Ze dveří vyšel Davon a mile se na mě usmál ,,bude v pořádku jen teď musí hodně odpočívat aby nabral všechnu sílu kterou stratil" poznamenal.
,,děkuji. Budu dělat vše proto aby mu bylo líp" usmála jsem se na něj a silně ho objala. Pouze přikývl a opustil patero.
Zhluboka jsem se nadechla a vydechla zavřela oči a dlaň přiložila k přivřeným dveřím do kterých jsem lehce zatlačila čímž jsem je otevřela, srdce jsem opět cítila v krku stejně jako obrovzký knedlík. Jeho tělo leželo na posteli pod sametovou přikrývkou. Vypadal tak zničeně, slabě.
Jeho pleť byla bílá a na čele měl varhánky. Zavřela jsem dveře a pomalu se vydala k polovině postele na které právě ležel. Posadila jsem se k němu a chytla jeho levou ruku do té své všimla jsem si že jí pokrývají dvě větší lepenky které zakrývají zranění. Přikdývku jsem lehce odkryla a všimla si stejných lepenek na pravé straně prsu, hrudníku, ramene a podbřišku. Ulevilo se mi když vím že i po tolika zranění zde leží a spí.
Opět jsem ho zakryla a palcem pohladila hřbet jeho ruky, poposmrkla jsem si a znovu se nadechla ,,myslela jsem že tě stratím, když jsem tvé tělo viděla. Tohle mi nesmíš dělat, bála jsem se" zamrmlala jsem do jeho dlaně kterou jsem jemně políbila.
**
Ze spánku plného strachu mě probudili prsty které proplétali mé vlasy, zakňučela jsem ale hned když jsem si uvědomila u koho jsem usnula jsem svůj pohled hned tím směrem, Justin měl na tváři ůsměv a jeho ruka bloudila mými vlasy.
,,dobré ráno" zašeptal a na tváři se mu vykouzlil větší ůsměv. Pohladila jsem ho příšky prstů po odhalené hrudi a vtiskla mu na ní polibek.
,,jak se cítíš?" šeptla jsem. Pokrčil rameny a pokřivil rty.
,,už mi bylo líp" zasmál se.
Moc se vám omlouvám že dlouho část nebyla ale měla jsem jiné starosti. Taky se omlouvám že je krátká přeložila jsem pouze část, doufám že ta vám bude alespoň stačit :) chci hodně vote a komentářů ;)
