Zůstal jsem bez dechu když odešla, nemůžu jí prostě jen tak nechat jít, nechat aby si zbalila své oblečení a opustila můj život. Nemůžu to dopustit.
Když jsem opustil nemocnici začal jsem se doma připravovat na večírek pořádaný jako oslava na počest Chrisova syna. Bože stále mi to přijde divné že je otec.
Sundal jsem ze sebe ručník a oblékl si čisté boxerky, ze skříně jsem vyndal své oblíbené černé chachi kalhoty které jsem si oblékl a stáhl pod zadek, bílé delší triko a riflovou vestu přes kterou jsem si přehodil ještě kabát jelikož je venku již chladno.
Vlasy jsem nechal volně bez gelu či laku na vlasy, vzal jsem si svůj telefon a vyšel z pokoje po schodech jsem sešel dolu kde v obývacím pokoji seděli kluci ,,už jsme mysleli že jsi usnul" zažertoval Twist a postavil se z pohovky stejně jako ostatní. Protočil jsem očima a obul si své supry.
,,Paule" oslovil jsem ho když kolem mě prošel otočil se ke mě z otázkou v očích ,,bude tam i Becky?" zeptal jsem se. Překvapeně se na mě díval.
,,je to tvoje holka, ty by jsi měl vědět kde bude a kde ne" odcekl. Abych vám nezapoměl říct, Paul se semnou stále nebaví ale bohybuji že to myslí vážně když mi zachránil život spolu s Davonem.
,,co máš za problém?" vyštěkl jsem.
,,já?" zasmál se ,,to ty jsi ten kdo má problém" vyštěkl, jeho výraz mě doslova propaloval. Povzdechl jsem si a nadechl se.
,,kurva Paule, to se takhle budem hádat pořád, chováme se jak debilové myslim že to co bylo mezi tebou a Becky jsme vyřešili a dál se v tom rýpat nemusíme nemyslíš" řekl jsem a prsty si potáhl za konsčky vlasů. Nesnáším když se pohádám s někým jako jsou oni vždyť jsou jediný co na tomhle světě mám.
,,Justine dej mi stím pokoj" protočil očima a vyšel dveřmi ven z domu, opět jsem si povzdechl a následně taky vyšel z domu a dveře za sebou zabouchl. Byli jsme nuceni jít po svých protože bude každý pít.
**
Už mám v sobě několik panáků a stále se rozhlížím po klubu abych našel alespoň nějaký náznak že tu Becky byla nebo je ale bohužel mi tu nic takového nepřipadá. Bojím se že to co mi řekla nebyl pouze žert.
,,bro jsi v pohodě?" drkl do mě loktem Fredo, otočil jsem k němu hlavu a hledal správná slova která bych mu mohl říct ale žádná jsem nemohl najít. Sklopil jsem hlavu a zhluboka se nadechl, když jsem jí opět zvedl, vypil jsem panáka vodky který ležel přede mnou a znovu hlavu otočil na Freda.
,,je mi fajn" pokusil jsem se o ůsměv ale místo toho vznikl spíše pokřivený ůškleb. Ať se snažím jak koliv neumím lhát.
,,to teda nejsi" odmlčel se ,,kdyby jsi byl chováš se tak jako vždycky když jsme tu, do hlavy ti sice nevidím ale dokážu si domyslet že v tom je Becky, tak co se děje?" řekl narovinu. Ten kluk je občas to největší zlo které mě mohlo najít.
,,Fredo nech to plavat nechci se o tom bavit" poplácal jsem ho po rameni.
,,Justine!" zasyčel ,,ptál se naposledy co se děje?" protočil jsem očima a zhluboka se nadechl.
,,Jak už jsi si asi stačil všimnout, z Becky se v jednom kuse jen hádáme za poslední půl rok to bylo jako na horské dráze. Občas jsme spolu normálně vycházeli a pak jsme se zase nemohli ani vidět a když jo byla z toho jen hádka. v té nemocnici jsem si sní chtěl promluvit ale.." zastavil jsem se protože jsem začínal cítit že se mi třese hlas.
,,Ale co Justine?" zeptal se okamžitě.
,,A-ale řekla mi že to už dál nepůjde" odmlčel jsem se ,,chce mě znovu opustit!" sýkl jsem a rychle se ze zapískáním židle postavil na nohy a davem lidí se prodíral až ke vchodu. Ovál mě studený vítr, ruce jsem zastrčil do kapes kabátu a vyndal z ní krabičku cigaret a jednu si v ústech zapalovačem zapálil.
,,Justine, ona od tebe neodejde musíš pro to udělat všechno a uvidíš že to bude jako dřív" ozval se hlas Freda. Protočil jsem očima.
,,Fredo ona to už tak nechce!" vykřikl jsem ,,jenže já jí fakt miluji" můj hlas byl přesně tam kde jsem do nechtěl, třásl se a do očí se mi hnaly slzy.
,,kurva posloucháš mě? Vím že jí miluješ proto ser na to co to bude obnášet a bojuj aby viděla že ti na ní opravdu záleží, jinak už jí neuvidíš!" vykřikl a následně opět stejně rychle jako přišel sem taky zmizel.
Povzdechl jsem si. On má kurva pravdu, musím bojovat i kdyby mě to mělo stát cokoli nedovolím aby odešla. Už nikdy. Vím že je to moje chyba změnil jsem se a místo toho abych byl ten lepší Justin Bieber, jsem ten horší bastard a hajzl Justin Bieber.
Z POHLEDU BECKY
,,Becky máš tu poštu" křikla na mě Emily. Pošta se nosí v jedenáct večer? ,,odpoledne jsem ti to zapoměla říct" dodala. Přikývla jsem a z ruky jí vzala obálku na které byl tučný napis Los Angeleska právní konzervatoř pousmála jsem se a po schodech kráčela do pokoje srdce jsem měla až v krku z návalu nervozity zda jsem přijatá nebo ne.
Usadila jsem se na postel a obálku pomalu otevřela.
Dobrý den slečno Ross, je nám ctí vám oznámit že jste přijati na právní konzervatoř v Los Angeles.
Komise toto rozhodnutí učinila na základě vašeho doporučení ze střední školy ve Stratfordu.
Doufáme že naší školu 1. Prosince navžtívíte jakožto první den školy.
S pozdravem ředitel právní fakulty VS Georg Wolker.
Srdce se mi zastavilo a vynechalo tisíce ůderů je to dokonalá příležitost jak Stratfort naposledy a na dobro opustit a vše co bylo tady tu taky nechat a začít nový lepší život v Los Angeles. Za krátký měsíc.
Je to tady asi je krátká ale doufám že to nevadí.
