Zamiloval jsem se do upíra

2. kapitola

Další den jsem opět přišel pozdě, ale Amaro měl pořád ten chladný výraz. Něco si zapisoval do sešitu. Nachystal jsem si věci a začal jsem taky psát zápis. Schválně jsem dloubal do Amarovi ruky, kterou psal, aby si mě začal všímat. 

Uhnul jsem rukou a trochu se se sešitem pohl, chci psát slušně, ty prďolo!

Pořád jsem ho bouchal do ruky dokud si mě začne všímat.

  Bude mě štvát ještě hodně dlouho? Naštěstí byl zeměpis, takže jsem mezi nás dal atlas jestli se toho dotkne, spadne na něj. 

"Grr  ty jsi fakt ignorant. Proč se se mnou nebavíš"?

  Dál jsem si ho nevšímal a pokračoval v zápise. Nevypadá na to, že bych ho teď děsil...  

  Nenechal jsem se odradit a dál se ho vyptával."Proč se tu s nikým nebavíš co tajíš?"  

"Ticho tam vzadu!" Křikl učitel. Nejste jediný koho štve, nebojte se.  

"No? Odpověz dělej" řekl jsem tvrdým hlasem i když se mi trochu chvěl.

Začíná mě vážně štvát, je strašně dotěrný, tak strašně moc. Nechával jsem si stále chladný a nic neříkající obličej a psal zápis.  

Zase to ignoroval ale já se nevzdávám."Proč mi neodpovíš? Ty něco tajíš že?" 

Došel za námi ten učitel a oba nás propaloval pohledem. Potom ale, když jsem ho dále ignoroval, pochopil, že já vážně nemluvil a začal se tedy věnovat tomu skrčkovi. 

"Shigeru jestli ještě jednou promluvíš tak jsi po škole jasný?" Kývl jsem hlavou a začal si zapisovat. Stejně se tomu nevyhneš Amaru jsou ještě přestávky, pomyslel jsem si.

Konečně jsem od něj měl aspoň na chvíli pokoj... hurá!

Až skončila hodina tak jsem se zase začal vyptávat  "Dlužíš mi odpověď Amaro, tak jak to je?"

Nachystal jsem se na další hodinu, ale i tak stále neměl dost a co nejděsiveji jsem na něj zavrčel: Sklapni!

 Vážně toho nechal a dál už byl úplně potichu.   

Grr však já si to zjistím i když mi to nechceš říct. Po zbytek dne jsem si ho nevšímal.

Tentokrát jsem se na oběd vetřel, nemám až tak moc velký hlad na to, abych zabíjel.

Hmm zajímavé na oběd šel ale nic moc nesnědl. Šel jako první z jídelny a vůbec si nevšímal lidí kteří na něho házeli nechápavé pohledy.Až odešel z jídelny tak jsem se taky zvedl a šel vrátit jídlo. Potom jsem začal Amara pronásledovat. Musím zjistit co dělá každý den.

Věděl jsem, že mě následuje, je strašně nápadný... proto jsem doslova vymetal zapadlé ulice tohoto rozsáhlého města.  

  Hmm jenom chodil po zapadlých ulicích ale i tak jsem se nedal odradit a pořád ho sledoval. Myslím, že o mě neví.  

  Schválně jsem zašel do slepého ramene a když mě nemohl vidět, vyskočil jsem nepozorovaně na střechu jednoho domu. On je fakt tak blbej....  

  Zašel do slepé uličky a najednou zmizel. Jak jsem se rozhlížel nikde jsem ho neviděl a tak jsem se vydal domů. Zítra ho budu sledovat znovu docela mě to i bavilo. 

Teď jsem se zase vydal za ním já, asi na něj znova shodím větev, aby si uvědomil, co dělá. 

  Zašel jsem opět do parku a sedl jsem si tam a užíval si podzimní sluníčko.