Zamiloval jsem se do upíra

17. kapitola

O přestávce před druhou hodinou jsem ležel na lavici a najednou ke mě někdo promluvil. "Co je s Amarem?" Promluvil na mě Hachiro. Je to mimochodem takový boss téhle školy.
"No je nemocný, má angínu." Řekl jsem znuděně.  Hachiro se naklonil k mému uchu a pošeptal mi: "Tak si dávej bacha, teď tě nikdo neochrání." Jen jsem se na něj zmateně podíval, ale to už se zlomyslným ušklebkem odcházel. Jak to myslel? To jsem ještě nevěděl, že tenhle den bude pro mě teror.

Ze své zábavy jsem odešel až jsem ucítil Shigerův blížící se pach.

"Jak bylo?" Seskočil jsem ze střechy svého domu zase na zem.

Po třetí vyučovací hodině jsem šel na čtvrtou hodinu a najednou mě někdo přimáčkl na zeď. Byl to Hachiro. "Jsem ti říkal ať si dáváš pozor ne?" šeptl mi do ucha. Jen jsem kývl hlavou. Kopl mě kolenem do břicha. "Odpověz" zavrčel. "A... Ano." Zakoktal jsem. "Ještě jednou mi takovým podobným způsobem odpovíš tak to schytáš a tady máš jednu varování." Vrazil mi silnou facku. Potom jen odešel a začal si plácat a smát se svou partou. Já si jen posbíral věci a šel na další hodinu. Po zbytek dne jsem dostal ještě párkrát. Už jsem se těšil jak odsud vypadnu. Jak to sakra vysvětlím Amarovi?  No třeba na to nepříjde.
Po škole jsem šel za Amarem. Jak jsem byl u jeho domu tak už jsem ho slyšel.
"Jak bylo?" zeptal se. Co mu mám sakra říct?
"Jo dobrý." Řekl jsem bez emocí.

Povzdechl jsem si, chytil ho za ruku a vytáhl dovnitř, kde jsem do rychle a jemně přirazil ke zdi.

"Co se stalo?" Kladl jsem vážně velký důraz na každé slovo. On nikdy neodpovídá takhle nijak.

"Nic." Snažil jsem se vyhnout jeho pohledu. Ale on se nedal odradit.

"Přestaň mi lhát, Shigeru."

Jen jsem si povzdechl. Ale nic jsem neřekl. Vsadím se, že se teď uráží.

"Shigeru, neštvi mě, nechci, aby to muselo jít po zlém."

"Jen mi dnes dal párkrát jeden kluk přes hubu no."

"Zítra jdu do školy." Povzdechl jsem si a pustil ho.

"No ale já mu řekl, že máš angínu."

"Vyléčil jsme se. Kdo on?"

"Co on?"

"Zeptám se jinak, komu jsi to řekl?"

"Aha takhle, jmenuje se Hachiro. Je to takový boss školy."

"To je mi u něčeho, příště mi tohle rekneš automaticky, jasné?" Řekl jsem přísně.

"No jo."

"Shigeru!"

"Fajn." Opravil jsem se.

"Tch." Zavrčel jsem a šel se posadit.

Už je zase naštvaný, no doufám, že mi nic neudělá a šel se taky posadit.

"Proč jsi mi to nechtěl říct?"

"Nechtěl jsem ti tím zatěžovat." Pokrčil jsem rameny.

"Takže to pro tebe není důležité?"

"Bych to nějak přežil."

"Jsi blbej, nebo to hraješ?"

"No tak asi jsem blbej."

"Ach jo..." Frustrovaně jsem si opřel hlavu o dlaň. Tohle bude ještě hodně těžký....

"Co je?"