Zamiloval jsem se do upíra

12. kapitola

"Žádný no jo."

"Grrr."

"Nevrč na mě."

"Promiň."

"Dobrý..." Zamumlal jsem a pohladil ho po hlavě.

"A co jsi dělal ty 3 dny?"

"Zabíjel..."

Jen chápavě kývnu. Musí se nějak uživit.

"Promiň za ten hnusný kousanec...." Zamumlal jsem a jemně po té raně přejel prsty.

"To je v pohodě. Už jsem si zvykl."Usmál jsem se.

Kousl jsem tě jen čtyřikrát..... Nemůžeš si zvyknout...."

"Když myslíš."

"Bolí to hodně?"

"Docela jo."

"Ach joo.... Pojď za mnou." Pustil jsem ho a vydal se k sobě.

Vydal jsem se za ním. Za chvilku jsme dorazili před jeho dům. Pozval ne dovnitř.

"Co ode mě očekáváš?"

"Ani nevím."

"Vždycky si něco myslíš."

"Očekávám od tebe očekávám hmm. Já fakt nevím."

"To je dost blbý.... A co očekáváš od sebe?"

"Hmm." Co mu mám odpovědět? Takhle jsem ještě nepřemýšlel.

"Shigeru."

"Já jsem ještě takhle nepřemýšlel."

"Tak zapřemýšlej teď."

Zamyslel jsem se. Mám v hlavě úplně vygumováno.

"A zase neodpadni."

"Proč bych měl dopadnout?"

"Protože vždycky, když přemýšlí, tak jsi naprosto mimo."

"Ha, ha, ha." Řekl jsem ironicky.

"Přestaň."

"No jo."

"Ty a to tvoje no jo."

"Co s ním?"

"Je to otravné."

"A tobě to vadí?"

"Říkám, že je to otravné co myslíš?"

"Jojo..."

"Hurá..."

"Ještě jednou a prosím bez té ironie." Zatvářím se jako andílek.

"To nepůjde."

"Grrr."

"Nevrč na mě."

"A co když budu?" Začal jsem ho provokovat.

"Bude tě to hodně bolet."

"Já už fakt nemůžu projevit svoji nespokojenost."Nafouknu tváře.

"Neměl sis začínat s upírem."

"No jo, jak jsem měl vědět, že jsi upír?"

"Myšleno, neměl ses se mnou pak bavit."

"Ale já chtěl, jen jsem nevěděl, že postupuji takové riziko."

"Smůla no."

"No jo mě ta smůla má už od narození ráda."