Together | Marcus & Martinus | Dokončeno

Kapitola 43.

Otevřela jsem oči a protáhla se. Při vzpomínce na včerejší noc jsem se usmála. Rozhlédla jsem se po pokoji, kde jsem sama ležela na posteli. Marcusi kde jsi? Rychle jsem se oblékla a šla dolů. Na sedačce ležel Carl, pod ním na koberci ležela nějaká slečna a dva kluci. Nalila jsem do pěti skleniček vodu a našla prášky proti bolesti hlavy. Ještě že jsem toho tolik nepila, jinak by mě bolela víc. Zapila jsem prášek a zbytek dala na stolek v obýváku.

,,Carle, vzbuď se" zetřepala jsem s ním opatrně. ,,Co? Co se děje?" sedl si a hned se chytl za hlavu. Podala jsem mu skleničku a prášek, který hned do sebe kopl. ,,Nechceš nějak pomoct? Máš tu dost nepořádek" zeptala jsem se. ,,To je vpohodě, děkuju. Ty běž raději domů, ať nemáš přůsvih" usmál se. ,,Fajn, tak zatím ahoj" zavřela jsem za sebou dveře.

,,Jsem doma" sundala jsem si boty. ,,Kde jsi byla celou noc?" přiřítil se táta. ,,Usnula jsem ta-" vrazil mi facku a odešel pryč. Chytla jsem se za bolavé místo a nechápavě se dívala na místo, kde ještě před chvíli stál. To nám ten dnešek pěkně začíná. Rychle jsem vyběhla schody do pokoje a tam si lehla do postele.

,,Ellie?" někdo zaklepal na dveře. ,,Ano?" zeptala jsem se. Dotyčný otevřel dveře a sedl si ke mě na postel. Otočila jsem se a pohled mi spadnul na Miu. ,,Jak bylo na oslavě?" zeptala se mile. ,,Dobrý" řekla jsem a sedla si. ,,Víš. Chtěla bych se ti omluvit za tátu-" nedořekla to. ,,A neměl by se mi omluvit on? Nic jsem neudělala. Usnula jsem tam" skočila jsem ji do řeči. ,,Já vím, ale táta a já jsme měli o tebe strašný strach. Neozývala ses nám" povzdechla si Mia. ,,Já vím, omlouvám se" upřela jsem zrak na smítko, který leželo na zemi. Tak tebe brzy vysaji. ,,Ale, vždyť kvůli tomu mi nemusí dávat facky" řekla jsem ještě na obranu. Otevřely se dveře a v nich stál táta. Mia se zvedla z postele a odešla z pokoje. Naštvaně jsem se koukla na tátu, který si sedal na mou postel. ,,Chtěl bych se ti strašně omluvit, přehnal jsem to. Strašně jsem se o tebe bál. Pořádně jsem nevěděl co dělám. Odpustíš mi to?" mnul si prsty. Obejmula jsem ho a hlavu si položila na jeho rameno. ,,Jasně tati. Chápu to. Měla jsem se ozvat" usmál jsem se. ,,Miluju tě Ellie a je mi to hrozně líto" začal mě hladit po vlasech. ,,Taky tě miluju tati. Zasloužila jsem si to, kdyby si taky moje dcera odešla na oslavu a nedala o sobě vědět, tak bych jí taky lepla" zasmála jsem se. ,,Nebolelo to moc?" pohladil mě po líčku, který jsem měla lehce červený. ,,Ne, dobrý" usmála jsem se.

,,Hmm. To voní" řekl táta, když přišel do kuchyně, kde jsme s Miou pekly pizzu. ,,Napadlo mě, že by jsme zase na týden někam vypadli, co vy na to?" zeptal se. ,,A kam by jsme jeli?" zeptala se Mia. ,,No třeba se podívat do Osla, nebo tak nějak" pokrčil rameny. ,,To zní fajn" usmála jsem se. ,,A kdyby jsme jeli?" zeptala se Mia. ,,Třeba zítra?" navrhl táta. Jen jsem přikývla a zašla si do pokoje pro mobil.

Já: Ahoj Marcusi. Myslíš, že bychom jsme si mohli promluvit?

Odeslala jsem mu zprávu a chvílí čelekala na odpověď. Když si to ani nezobrazil, sešla jsem schody a šla do kuchyně, kde táta už krájel pizzu.

,,A co jste tam teda dělali?" zeptal se táta. Lehce se mi zkroutil žaludek, představa, že bych měla tátovi a Mie říkat co jsme s Marcusem prováděli se mi fakt nelíbila. ,,Ehm... No znáš to. Tancovali, povídali si a tak" usmála jsem se falešně. ,,Hmm. A nepila si?" přeměřil si mě pohledem. ,,Uhm. Trochu?" usmulá jsem se. Táta si odfrkl, že mi nevěří a Mia to s pobavením celý sledovala. ,,Ale vážně. Měla jsem tak dva možná tři kelímky nějakého pití" řekla jsem zoufale, aby mi věřil a nemyslel si o mě, že moc piju. ,,Dobře. Dobře" řekl s pobavením táta. ,,No, já si půjdu zabalit. Zlato ukliď prosím nádobí do myčky" řekla Mia a odešla pryč.

Vyběhla jsem schody do pokoje a otevřela skříň s oblečením. Vzala jsem kufr a skládala do něj oblečení. Asi po čtvrt hodině jsem měla zbalený a tak jsem se šla na mobil. Marcus si zprávu pořád nepřečetl. Povzdechla jsem si a napsala aspoň mamce, co jsem včera a dneska tak nějak dělala, akorát jsem vynechala noc s Marcusem a facku od táty.

Začal mi zvonit mobil a já leknutím nadskočila. S domněním, že ze je to Marcus jsem se ani nedívala kdo volá a rovnou hovor vzala. ,,Prosím?" zeptala jsem se. ,,Ahoj Ellie" z druhé strany se ozval Martinus.
,,Ou... Martinsi. Ahoj" usmála jsem se falešně, i když to nemohl vidět. ,,To moc neznělo, jako kdoby jsi mě chtěla slyšet" řekl vážně. ,,Né to ne. Usnula jsem, tak jsem trochu ještě rozespalá" řekla jsem první věc co mě napadla. ,,Fajn" řekl nevěřícně. ,,No a co potřebuješ?" zeptala jsem se. ,,Chtěl jsem se zeptat jak se cítíš a jaká byla tvoje první pořádná párty? Joo a taky jestli by jsi šla ven?" zeptal se. ,,Jsem v pohodě a byla úžasná. Jo ráda, ale kdy? Zítra jedeme zase na týden pryč. A bude tam aji Marcus?" zeptala jsem se. ,,Ještě dneska. To nevím, zeptám se ho. Tak za čtvrt hoďky u školky" típl to a já si šla vzít lepší oblečení než tepláky, který jsem měla na sobě.