Together | Marcus & Martinus | Dokončeno

Kapitola 8.

Kluci si hráli s dětmi a já musela dělat úkoly na zahradě. Raději bych si s nimi hrála. První úkol byl, že mám jít koupit bábovičky, obecně hračky do pískoviště. No a protože jsem v Troforsu druhý den a neznám to tu, tak tam musel Tinus. Druhý úkol byl, abych vycházela starý bábovičky a ty který byly dobrý, jsem umyla, aby vypadaly k světu.

Třetí úkol byl abych utřela houpačky, sklůzavky, houpací koníky a další různý průlizky od prachu.

,,Tak co, máš už něco hotový? " objevil se vedle mě Martinus. ,,Ehm.. Jo. Už mi zbývá jenom pár věcí" usmála jsem se. ,,A co máš ještě dělat?" zeptal se Marcus.  ,,No zasadit květiny, prohrabat v pískovišti písek, aby tam nebyl ztvrdlej písek a potom našplíchat sprejem řetězy od houpaček, aby jsme zakryli rez" přečetla jsem a šla si pro sprej.

,,Mio kde máš stříbrný sprej? Chtěla bych nasprejovat ty řetězy"  řekla jsem a opřela se o futra dveří.  ,,Ehm. Jo. Tady na" podala mi ho. ,,Všechny řetězy?" zeptala jsem se. Jenom přikývla a dál se věnovala práci.

Nasprejovala jsem všechny řetězy. Byla jsem ráda že jsem pomohla aspoň tím. Úkolů nebylo moc, ale já se je snažila dělat pečlivě. Když táta bydlel ještě v Londýně a mě bylo asi dvanáct, sprejovala jsem ráda na jeho garáž. Ale jeden pán co měl garáž vedle nás si to nějak špatně vzal a zavolal na nás policii. Od tý doby jsem raději už nesprejovala. Šla jsem si pro hrabičky a několikrát přejela po písku. Tvrdý hroudy jsem rozlomila v ruce. No a teď vypadá pískoviště jako nové...

,,Chceš pomoct s těmi kytkami?" zeptal se Mac. ,,Ne to je dobrý. Vy raději hlídejte děti" usmála jsem se a vzala si koště, abych zametla písek, který byl pryč z pískoviště. Zašla jsem do garáže, kde bylo různé zahradní náčiní a vzala si konev a málou lopatku. Potom jsem se podívala, kolik mám vlastně zasadit těch květin. ,,A sakra" vypadlo ze mě. Jejich tu asi třicet. ,,Já ti říkal že ti pomůžem" objevili se vedle mě kluci a v ruce drželi lopatky. Jenom jsem se zasmála.
Postupně jsme vzali všechny kytky a šli k plotu, kde jsme je měli zasadit. ,,Ehm. Zasazovali jste někdy? Počkat kdo bude hlídat děti?" porozhlídla jsem se kolem sebe, ale děcka tu už nebyli. ,,Ne nezasazovali. A děcka šli už dovnitř" zasmál se Mac. ,,No aspoň nejsem jediná kdo se ještě nehrabal v zemi" zasmála jsem se a oni se mnou.

,,Hele já už jsem zasadil tři" pochlubil se nám Tinus. ,,No vidíš já šest" vyplázl na něho Mac jazyk. ,,Tak pánové uklidníme se ano?" zasmála jsem se. ,,Kolik jich máš ty?"  zeptal se Tinus. ,,Deset" vyplázla jsem na oba jazyk a začala se smát. ,,A to jsi říkala že ses ještě nehrabala v zemi" ušklíbl se Mac. ,,Ne nejsem jako vy dva. Krtci" nevím jak mě to napadlo, ale musela jsem jim trochu shodit ten jejich hřebínek. Vzala jsem na lopatku trochu hlíny a hodila ho Tinusovi do obličeje. Vražedně se na mě podíval a hodil po mě hlínu, ale já se rychle přikrčila k zemi, tak že hlína dopadla Marcusovi do obličeje. Začala jsem mít záchvaty smíchu. ,,Hele proč po mě házíš hlínu?!" prskl Mac po Tinusovi. ,,To mělo být na El, né na tebe. Sorry bro " zakřenil se Tinus. ,,Žádný bro. Tohle je třetí světová " řekl a hodil po mě hlínu. ,,Heej!" křikla jsem a oprášila se. Vzala jsem hlínu do ruky a nasypala ji Macovi za tričko. Tinus se svíral v záchvatu smíchu. ,,Doufám že si mu tam hodila aspoň žížalu El " řekl Tinus. ,,Ty se moc nesměj " zasmála jsem se a hodila mu hlínu do pusy. Jaaj do pusy jsem nechtěla, ale tak kdyby se tak nesmál...

Hnedka vstal a všechnu hlínu vyplivnul. Marcus si pořád otřepával tričko. Začala jsem se smát ještě víc. ,,My tě asi do tý hlíny zahraben" řekl Tinus. Odhodila jsem lopatku a začala utíkat po zahradě. Rychle jsem vylezla po žebříku na sklůzavku. Marcus si stoupl před konec sklůzavky a Martinus zase k žebříku.
,,Jsi v pasti" zasmál se Mac. ,,Ale nejsem" a jen co jsem to dořekla, skočila jsem na zem vedle sklůzavky. Začala jsem smát nad jejich nechápavými pohledy. Utekla jsem ke kolotoči. Sedla jsem si na něj a kluci mě začali otáčet kolotočem. Chvíli jsem se smála, ale když už to bylo hodně rychlý, začalo se mi dělat špatně. ,,Prosím kluci zastavte to!" křikla jsem. Ale oni se jen uchechtli a začali s tím motat ještě víc. ,,Prosím! " křikla jsem. Dala jsem si ruku na pusu, abych se tu nepozvracela. Neříkám že to pomáhá, no nepomáhá. Nevím co mě to popadlo, ale vyskočila jsem z kolotoče a nějak se dopotácela ke křoví. Naklonila jsem se nad něj a začala na hlas dýchat.

Z pohledu Martinuse
Ellie vyskočila z kolotoče, což jsem nepochopil, jak to udělala a došla ke křoví, nad kterým se naklonila. Chvíli se nic nedělo, ale pak se pozvracela. Cítil jsem v sobě vinu. Utekla do školky, nejspíš na záchodky.