Kapitola 27.

1.5K 106 20
                                    

Sedla jsem si na lavičku, kluci hnedka šli na pískoviště. Vzala jsem si mobil, zapla si data a projížděla sociální sítě. ,,Ellie můžeme jít na sklůzavku?" zeptal se Matheo. ,,Jo jasně" šla jsem za nimi, je přidržovat, aby nespadli.

Sedla jsem si po dlouhé době na lavičku, protože jsem si s nimi asi hodinu hrála, buď jsem byla s nimi na pískovišti, nebo je houpala na houpačce a nebo je hlídala, aby nespadli z průlízek a přidržovala je.
,,Kluci dám si na chvíli pauzi, nechcete jít teďka na pískoviště?" sedla jsem si na trávník a opřela si hlavu o břízu, která stála kousek od hřiště. Kluci šli tedy na pískoviště a já na chvíli zavřela oči.

Z pohledu Marcuse

Dojeli jsme konečně domů. Přemýšlel jsem pořád, co to byli za kluky a proč se na mě neotočila. Šel jsem ulicí a došel k hřišti. Byli tam jenom dva malý kluci. Udivilo mě, že tam není dospělí. Jeden začal brečet a tak jsem k nim šel blíž.

Až jsem byl u nich, jsem je poznal. Byli to ti kluci, co šli s Ellie. ,,Ahoj kluci" usmál jsem se. ,,Ehm. Ahoj?" promluvil starší. ,,Já jsem Marcus a vy jste kamarádi od Ellie?" zeptal jsem se a čupl si k nim. ,,No ano. Ty znáš Ellie?" zeptal se znovu ten starší a dal písek do kbelíku. ,,Ano. Jsem její kamarád " ukázal jsem mu mobil s fotkou, když jsme se fotili. ,,Aha" usmál se. ,,Já jsem Matheo a tohle je Antoine " ukázal na chlapečka vedle něho, který plakal. ,,Proč pláče?" zeptal jsem se starostlivě. ,,Toino. Neplač. Ellie se za chvíli vzbudí a půjdeme se najíst" pohladil ho po zádech. ,,Vzbudí?" špitl jsem a postavil se. Opravdu... Ležela u stromu a bezstarostně oddychovala. Musel jsem se usmát. ,,A co kdyby jste šli ke mně? Vzal bych aji Ellie" řekl jsem. ,,No já nevím. Maminka nám zakázala chodit s cizími" zapřemýšlel. ,,Nejsem cizí. Jsem její kamarád" ukázal jsem mu ještě asi pět fotek na mobilu, když jsme se fotili s Ellie. ,,Tak jo. Tak půjdeme" usmál se a šel si pro mikinu. Chytl Toina za ruku a já opatrně vzal Ellie do náruče. Šli jsme vedle sebe a Matheo mi povídal o pirátech.

,,Podívej. Já mám na botách piráta Jacka" řekl a ukázal mi botky, když si je sundával. ,,Páni. Ty jsou ale hustý" zasmál jsem se. Ellie jsem odnesl do svého pokoje a tam ji přikryl dekou. Sešel jsem schody zpátky dolů. ,,Matheo? Toino? Co si chcete dát k jídlu?" zeptal jsem se, ale nikdo neodpovídal. Koukl jsem do obýváku, kde ti dva seděli na pohovce a v ruce měl Matheo ovladač. ,,Achjo. Jim asi televize nefunguje" řekl a pořád mačkal na tlačítko. Došel jsem k němu a vzal mu ovladač z ruky. ,,Protože si měl ovladač na opak" podal jsem mu ho. Matheo zmáčknul tlačítko a už jela televize. ,,Jupí " usmál se. ,,Záchod" řekl Toino. ,,Potřebuješ na záchod?" zeptal jsem se. ,,Jo" řekl. Vzal jsem si ho do náruče a vyběhl s ním schody na horu. Došel jsem s ním do koupelny a posadil ho na záchod. Držel jsem ho tak, aby nespadl.

Z pohledu Martinuse

Vyšel jsem z pokoje, s myšlenkou že si dám jídlo. Brácha měl dveře zavřené, takže nejspíš byl tam. Sešel jsem schody a zamířil do kuchyně. Tam jsem si vzal jablko, brambůrky a nějaký bonbóny. ,,Achjo. Ta paní mluví nějaký nesmysly. Vždyť to mu nemůže nikdo rozumnět " uslyšel jsem někoho z obýváku, jak mluví anglicky ,,Takhle Ellie přeci nemluví" došel jsem do obýváku, kde seděl malý kluk a hypnotizival televizi, kde mluvila nějaká slečna. ,,Jee Marcusi, ty si nám donesl bonbóny?" došel ke mně a vzal mi balíček bonbonů. ,,Jo a máte něco s televizí. Ta paní tam mluví nějakým divným jazykem. Vy máte televizi od marťanů? " řekl a dal si bonbón do pusy. Kdo to je? A proč moje bonbóny? ,,Uuu. Bonbóny" zažvatl nějaký hlas a kolem mě prošel malý klučina. ,,Marcusi sedneš si k nám?" podíval se na mě a otevřel pusu do kořán, když se vedle mě se objevil Marcus. ,,Co to je? Já mám vidiny?" dala si ruce na oči. ,,Matheo" usmál se Marcus a došel k němu. ,,Já jsem Marcus. Tohle je Martinus, je to můj bratr. Jsme dvojčata" opatrně sundal jeho drobné ručky z očí a usmál se. ,,Vždyť jste úplně stejní. Já mu celou dobu říkal Marcus" zasmál se. ,,To je dobrý. Za chvíli nás rozeznáš" usmál se a sedl si vedle něho. ,,Martinusi? Tohle je Matheo a tohle je Antoino" pohladil malého chlapečka, který jedl bonbóny. ,,Ty máš děcka?" zasmál jsem se a sedl si k nim. ,,Ne nemám. Jsou to... Počkat vy jste její kamarádi, nebo jste někdo z rodiny?" podíval se Marcus na Mathea. ,,No Mia říkala, že je dcera Petera a ten chodí s Miou a ta je sestra mé mamky" řekl s úsměvem. A pak mi to došlo. Ellie nám o nich říkala. ,,Ano už vím. Říkala nám, že přijedete" usmál se Marcus. ,,Ja mám hlad" pohladil si bříško Matheo. ,,A Toino asi taky" podíval se na něho. ,,Něco vám do nesu" zamířil jsem do kuchyně, kde jsem vzal dva jogurty a dvě lžičky. ,,Tady máte" podal jsem ji je a oni začali jíst. ,,Jak to že ta paní mluví jinak, než anglicky?" zeptal se Matheo. ,,Protože jsi v Norsku a tady se mluví Norsky a ta paní taky mluví Norsky " usmál jsem se. Jak to mám asi vysvětlit tříletému chlapci? ,,Jo. Trochu to chápu. Kdyby jsme jeli do Francie, tak tam budou mluvit zase jenom francouzky, že?" usmál se. ,,Ty víš kde je Francie?" podíval se na něho Marcus. ,,Jo. Byli jsme tam minulý rok s mamkou, taťkem a Toinem" usmál se. ,,Nemáte nějaký filmy v našem jazyce?" zeptal se. ,,Jo máme. Co by jsi chtěl?" usmál jsem se. ,,Máte Harryho Pottera? Já mám moc rád Harryho" usmál se. Přikývnul jsem a pustil Harryho Pottera a Vězeň z Azkabanu.

Together | Marcus & Martinus | DokončenoKde žijí příběhy. Začni objevovat