Kapitola 16.

1.8K 124 22
                                    

,,Stávat princezno" zašeptal mi někdo u ucha. Jen jsem něco zabrblala a otočila se na druhou stranu, ale do někoho jsem narazila. Otevřela jsem prvně jedno oko a pak to druhé. Přede mnou ležel usmívající se Marcus. Jeho hnědo-blonďaté vlasy mu padaly do obličeje a na tváří mu plul úsměv. Usmála jsem od uchu k uchu. Sedla jsem si a všimla se že Marcus nemá kalhoty. ,,Kolik je hodin?" zeptala jsem se a vstala raději z postele. ,,Něco kolem deváté" usmál se. ,,A proč mě budíš tak brzo?" zamumla jsem. ,,Aby si dlouho nevyléhavala" zasmál se. Se chováš jak můj táta. Chytl mě za ruku, stáhl mě do postele a začal mě lechtat. ,,Ne! Prosím... Nechz tocho!" snažila jsem se nějak srozumitelně mluvit, ale kvůli mému smíchu, mi to šlo dost blbě. Přestal mě lechtat a vítězně se usmál. Jen jsem protočil panenkama a "nenápadně" na něho skočila. Byla jsem nad ním a opírala se rukama. Chtěla jsem ho začít lechtat, ale pozdě. Marcus se nějak obrátil a já se ocitla pod ním. Rukama se opíral vedle hlavy a na tváři měl znovu vítězný úsměv. Já se jenom přitrouble smála. ,,Asi nad tebou vždycky vyhraju" zasmál se. ,,To není pravda, nechci ti ublížit" řekla jsem. ,,No jasně" odfrkl si. Když otočil hlavou na stranu a nedával pozor, jsem chytla pevně jeho zápěstí a převrátila ho na záda. Tak že jsem se znovu ocitla nad ním. Vyděšeně na mě koukal. Musela jsem se vítězně usmát já. ,,Vidíš, co jsem říkala. Já mám v sobě nějakou tu sílu" špitla jsem, sedla si mu na nohy a začala ho lechtat. Různě sebou trhal, ale to mu moc nepomohlo. ,,Dost! Prosím!" křikl a já toho nechala. Stoupla jsem si zpátky na nohy a vzala si věci na převlečení s sebou do koupelny. Tam jsem se převlékla, rozčesala si vlasy, umyla si zuby a trochu se na líčila. V kuchyni už stál Marcus a jedl rohlík s Nutellou. ,,Ale co pak, co pak. Včera večer ti Nutella nestačila?" zasmála jsem se. ,,To víš, že stačila. Ale já ji nikdy nemám dost" zasmál se. Usmála jsem se taky a namazala si taky rohlík. Sedla jsem si ke stolu a začala jíst. Slyšela jsem kroky jak vedle mě prochází Marcus. Nijak jsem to neřešila a kousla si znovu do rohlíku. Ucítila jsem jak prsty jezdí po mé tváři. Rychle jsem se na něho podívala. Ukázal mi dva prsty, který měl od Nutelly.  ,,Heej!" křikla jsem a otřela si tvář. Na ruce jsem měla Nutellu. Marcus se mezitím svíral v záchvatu smíchu. Rychle jsem vyběhla schody do koupelny, kde jsem si umyla tvář a ruce. ,,Ty!" křikla jsem a ukázala na něho, když došel do koupelny. Marcus se pořád smál. Vzala jsem sprchovou hlavici a pustila ne něho ledovou vodu. Za chvíli byl od hlavy až k patě mokrý. Začala jsem se smát zase já. Marcusovi se vytvořil na obličeji ne dvakrát pěkný úšklebek. ,,Ty!" křikl na zpátek. Pořád jsem se smála. Vzal mě přes rameno, začala jsem ho rukama bouchat do zad. ,,Jsi mokrej. Pusť mě!" zasmála jsem se. ,,Ale jenom díky tobě" ušklíbl se. Rychle sešel schody a mířil ven na zahradu. Mířili jsme k bazénu. Vytřeštila jsem oči. ,,Nee! Do bazénu nee!" křikla jsem. Black rychle utíkal za námi. ,,Blacku trhej! Kousni ho!" křikla jsem znovu, ale Black jenom vyplázl jazyk a díval se na tu podívanou. Marcus došel k bazénu a přehodil si mě do náruče. ,,Pusť mě!" křikla jsem. ,,Fajn, jak chceš" zasmál se a naklonil mě víc nad vodu. ,,Mám pro tebe dobrou radu" usmál se. Nadzvedla jsem obočí a chytla se kolem jeho krku. Rychle moje ruce dal pryč jednou ruku. ,,Nadechni se" usmál se. Jenom co to dořekl jsem padala do vody. Rychle jsem vynořila hlavu a začala rychle dýchat. Protože jsem na jeho radu nedala. Marcus se přitrouble smál a já ho smažila pohledem. Rychle jsem vyskočila z bazénu. Prošla jsem kolem něj a nevšímala si ho. Asi začíná válka naschválu... Však počkej Marcusi Gunnarsne se jen tak nevzdávám. Musela jsem se pro sebe usmát. Zamířila jsem rovnou do koupelny kde jsem si umyla vlasy. Oblékla jsem si čistý a suchý oblečení. Kde byl Marcus, mě nějak netrápilo. Sešla jsem do kuchyně a viděla jak sedí na sedačce a s někým telefonoval. Přemýšlela jsem co mu provedu. Ale nakonec jsem uznala, že už to dneska stačilo.

Together | Marcus & Martinus | DokončenoKde žijí příběhy. Začni objevovat