,,Blacku stůj! Pojď ke mně!" křičela jsem na něj, ale on dál utíkal za dvěmi osobami, které jely na kole.
,,Zlato stůj! " křikla jsem znovu a zastavila se, abych nabrala dech.
,,Prosím stůjte, on vám nic neudělá! " křikla jsem na dvě osoby a ty se...
,,Tak jak se vám to líbilo?" usmála jsem se na Marcuse a Martinuse, když si sedali na lavičku. ,,Jako každý rok. Dobrý" usmál se Tinus a Marcus přikývnul. ,,Koupila jsem vám pendreky" podala jsem ji je. ,,Díky " řekli sborově. ,,Půjdeme ještě někam?" zeptala jsem se. ,,Už chceš jít domů?" ušklíbl se Marcus. ,,Ne, jen se ptám" uchechtla jsem se. ,,Jak dlouho už tu čekáte?" zeptal se Tinus. ,,Mezi pěti až deseti minuty. Proč?" koukla jsem na něj. ,,Že vy tři máte, už pendreky snězený a Toino to pořád žužle" zasmál se. Měl pravdu, Toino byl teprve v půlce pendreku a to nejsou ty malý, ale ty dlouhý. ,,Jí pomalu" pokrčila jsem rameny. ,,Kam tedy půjdeme?" zeptal se Matheo. ,,Jeg vil gjerne gå til den russiske sykkelen" řekla Emma a já se podívala na Martinuse, protože jsem věděla, že nám to přeloží. ,,Emma by chtěla jít na Ruské kolo" usmál se. ,,To je něco jako Londýnské oko, akorát mnohem menší a trochu jiný" vysvětlil mi. ,,Já přeci vím, co je ruské kolo" obrátila jsem oči v sloup. Martinus dal ruce do gesta, že se vzdává. To mu jsem se uchechtla a šla s Toinem v náručí ke kolu. Matheo šťastně poskakoval vedle mě a zpíval si nějakou písničku. Zaplatila jsem za kluky a za mě lístky a čekala na Maca, Tinuse a Emmu. Sedla jsem si s Matheam do kabinky, Marcus si vzal k sobě Toina a Emma byla s Tinusem. Kolo se rozjelo a my stoupali do výšky. Měli jsme krásný výhled na bohatou přírodu kolem nás. ,,Je to tady nádherný" vydechla jsem. ,,To teda. Jsem rád, že jsme ten to rok jeli sem" usmál se Matheo. ,,Rád cestuješ?" usmála jsem se. ,,Jo" zasmál se. Kolo se celý otočilo dvakrát a potom jsme vystoupili.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,To bylo skvělý " usmála jsem se. ,,Máte tady krásnou přírodu" dodala jsem. ,,Jo ta tady je" uculil se Marcus. ,,Ještě někam zajdeme?" usmál se Tinus. ,,Toino chtěl jít na ty malý lodičky" usmál se Marcus. ,,Bezva, tak já tam jdu s děckama" vzal si Tinus do náruče Toina a Emma s Matheam šli už vedle něho. ,,Co my?" nadzvedla jsem jedno obočí. ,,Střelnice?" zasmál se Marcus. ,,Ty umíš střílet?" zeptala jsem se. ,,No ne. Ale aspoň se to nějak naučím" zasmál se a mířil ke střelnici. Rychle jsem ho doběhla a cupitala vedle něj. ,,Co chceš vystřelit?" pobaveně se na mě usmál. ,,Růži nebo plyšáka?" dodal. ,,Plyšáka" uculila jsem se. ,,Fajn" mrkl na mě. Došli jsme ke střelnici a Marcus něco řekl norsky prodavači a ten mu podal pušku. ,,Jaký ho?" zeptal se mě Marcus. Nadzvedla jsem nechápavě obočí. Marcus protočil panenkama a pak se zasmál. ,,Jaký ho plyšáka?" řekl. Začala jsem se smát taky, že jsem to nepochopila. ,,Ehm.. Já nevím" pokrčila jsem rameny. ,,Ty jsi mi teda poradila" zasmál se Marcus. Zamířil na hnědého medvídka s hnědou mašlí /Média/. Zmáčkl spoušť a ozvala se pro mě nepřijímá rána, kvůli které jsem sebou škubla. ,,Ty ses lekla?" zeptal se mě Marcus, hypnotyzující hnědého medvídka. ,,No... Ne aji jo. Nemám ráda střílení ze zbraní" řekla jsem, ale to se ozvala další rána. Nečekala jsem to a znovu sebou škubla. ,,Sakra" řekl Marcus, když ani na po druhé netrefil jeho cíl. Opatrně jsem ho obejmula a pohladila ho po zádech. Odtáhla jsem se a podívala se do jeho tmavě hnědých až skoro černých očí. Stoupla jsem si vedle něj a usmála se. Zamířil znovu a ozvala se další rána, při které jsem sebou netrhla, ale zavřela oči. Jakříkám, nemámráda střílenízezbraní... Otevřela jsem oči a pohlédla na Marcuse, který se zářivě usmíval. Prodavač mu podal hnědého medvídka. Usmála jsem se od ucha k uchu. ,,Ty jsi dobrej" obejmula jsem ho. ,,Já ti věřila" odtáhla jsem se. ,,Vennen din liker sannsynligvis å kurere" řekl prodavač, než jsme odešli. Marcus se to mu zasmál a já se na něj nechápavě podívala. ,,Co ti to říkal? " zeptala jsem se, ale než stačil cokoliv říct objevily se vedle nás fanynky. Všechny šli za Marcusem a já po odstoupila dál od nich. Začali se různě objímat a fotit selfie. ,,Ahoj" ozval se hlas za mnou a já polekaně nadskočila. ,,Promiň. Nechtěla jsem tě nějak polekat" otočila jsem se a přede mnou byla dívka, asi tak o rok mladší. ,,Ahoj" usmála jsem se. ,,Ty jsi holka Marcuse víď?" vychrlila na mě otázku. Jájsemjehoholka? Žeotomnevím. ,,Ne to ne. Jsme jenom kamarádi" řekla jsem zaraženě. ,,Aha. To promiň, vypadá to tak. Hlavně na sociálních sítích, kde má s tebou spoustu fotek" usmála se a já se zmohla jenom na přikývnutí. ,,Mohli by jsme si dát fotku?" vytáhla mobil z kapsy. ,,Jasně" usmála jsem se. Stoupla jsem si za ni a usmála jsem se. Ťukla na mobil a fotka byla na světě. ,,Děkuju a já už půjdu. Čeká na mě rodina" obejmula mě a já ji taky. Otočila se a zamávala mi. Zamávala jsem ji na zpátek a otočila se na Marcuse, který šel za mnou a v ruce držel medvídka. ,,Ahoj můj kluku" zasmála jsem se. Nechápavě se na mě podíval. ,,Podle tvých fanoušků spolu chodíme" bouchla jsem ho do ramene. Jen se zasmál a podal mi medvídka. ,,Děkuju" uculila jsem se a šla k lodičkám kde byli kluci s Emmou.
