Together | Marcus & Martinus | Dokončeno

Kapitola 25.

,,A kdo je tohle?" zeptal se cizí hlas. Otočila jsem se opatrně na druhý bok a deku si víc přitáhla k tělu. ,,To je Ellie. Ona je dcera od Petera, víš?" zaslechla jsem Miin hlas, ale pořád nechala oči zavřené. ,,Teta" zažvatlal něčí hlas a já otevřela oči. Ve dveřích stála Mia, v náruči měla někoho a vedle ní stál taky někdo. ,,Dobré ráno" usmála jsem se. ,,Dobré ráno. To je Matheo" ukázala na klučinu, který stál vedle ní. ,,A tohle je Antoine" pustila ho na zem a ten se rozběhl za mnou. ,,Matheovi jsou tři a Antoinovi jsou dva" usmála se. ,,Ahoj Antoine" objala jsem ho. ,,Ahoj Matheo. Plácneš si semnou?" natáhla jsem k němu ruku. Rychle ode mě odběhl pryč. ,,Musí si na tebe zvyknout" usmál se Mia a šla pryč. Antoino šel za ní a něco si pro sebe brblal. Jsou rozkošní... Šla jsem do koupelny, kde jsem si rozčesala vlasy a umyla zuby. V pokoji jsem si oblékla vínové kraťasy a bílé tričko. ,,Dobré ráno" pozdravila jsem taťku a Miu u snídaně. ,,Ahoj ty jsi Ellie?" zaslechla jsem za sebou hlas. Otočila jsem se a spatřila paní. Mohlo by ji být kolem třiceti. Měla nakulmované, světle vínové až červené vlasy. Na nose měla černé brýle a na obličeji výraznější líčení. Na sobě měla černé kraťase a světle modré tričko. ,,Jo to jsem já. Ehm. Moc mě těší" řekla jsem a podala ji ruku. ,,Mě taky. Já jsem Veronica. Matheo a Toina znáš že? " usmála se. ,,Toina?" zopakovala jsem. ,,Ano. Antoine mu říkáme jenom, když zlobí. Jinak mu říkáme Toine" zasmála se. ,,Jo dobře" usmála jsem se. ,,Toine je hodně přátelský, tak že si s tebou bude asi chtít hrát. Matheo si musí zvyknout" řekla a odešla na zahradu, kde byli kluci. Táta s Miou taky dojedli a šli za nimi. Přeci jenom je tam krásně. Já si vzala chleba, namazala ho máslem a dala si na něj šunku. Sedla jsem si ke stolu a začala snídat. ,,Ahoj" pozdravil mě cizí hlas. Otočila jsem se, přede mnou stál tentokrát pán. ,,Ehm. Dobrý den" utrousila jsem. Zvedla jsem se a stoupla si před něj. Byl asi o půl metru vyšší než já. Měl hnědé vlasy, které byli ostříhané a na sobě měl tříčtvrteční kalhoty a šedé tričko. ,,Já jsem Antoine. Jsem manžel Veronici" usmál se a podal mi ruku. ,,Jo já jsem Ellie. Dcera Petera" usmála jsem se a potřásla si s ním. ,,Já vím. Říkal nám o tobě. Aji o tvém bratrovi, ale ten tu asi není že?" zeptal se. ,,Ne. Ten je nejspíš někde ve Skotsku" usmála jsem se. Přikývl a odešel taky na zahradu. Dojedla jsem jídlo, špinavé nádobí naskládala do myčky a do pokoje jsem si zašla po mobil.

Z pohledu Marcuse

Večer jsem skoro vůbec nespal. Furt jsem přemýšlel nad různými věcmi. ,,Marcusi?" zaklepal na dveře Tinus. ,,No?" otevřel je a vyšel do pokoje. Když se na mě podíval celý stuhnul. No ani se mu nedivím. Kruhy pod očima, vlasy rozcuchaný, tvář bledá jako křída... ,,Za chvíli odjíždíme natáčet ten nový klip" pousmál se. Mě se tam nechce...  ,,Ok. Za chvíli budu dole" řekl jsem a šel se obléct. Vlasy jsem si trochu upravil, ubul si boty a vyšel ven. Zamikal jsem dveře, když jsme ucítil tolik známou vůni. Otočil jsem a spatřil ji. Vedle ní poskakoval malý klučina a v náruči jednoho nesla. Neotočila se na mě, šla dál. Proč musela jít zrovna touto ulicí?