Kapitola 4.

2.4K 155 4
                                    

Sedla jsem si na lavičku v parku a snažila se nabrat dech. Byla jsem už dost unavená. Mám toho za dnešek dost. Řekla jsem si, že si dám jen jedno kolečko kolem jezera a že si pak v něm zaplavu.

Už jsem měla skoro celé kolečko oběhnuté, když jsem viděla dvě osoby na dece, jak se něčemu smějí. Ten jejich smích je prostě dokonalý. Usmála jsem se a jen na ně koukala.

Marcus se podíval mým směrem a já otočila hlavu na druhou stranu, ale očkem jsem je pozorovala. Řekl něco Martinusovi, oba dva si stoupli a šli mým směrem. Začala jsem být nervózní. Chtěla jsem se otočit a běžet raději pryč, abych se ještě víc neztrapnila. Ale rozhodla jsem se pozdě, už byli u mě.

,,Ahoj. Dlouho jsme se neviděli" řekli naráz. ,,Ehm.. Ahoj. Jo to jo. " řekla jsem. ,,Ráda sportuješ?" zeptal se Martinus. ,,Jo" pípla jsem a myslela, že se fakt dneska podruhé zahrabu do země. ,,Máš tu plavky? " zeptal se Marcus. ,,Jo v batohu" usmála jsem se. ,,A zaplaveš si s námi? " zeptal se Martinus.

Jen jsem přikývla a dala si deku vedle tu jejich. Oni šli do vody a já na sebe natáhla plavky, upravila si culík a šla za nimi. ,,Ta voda je strašně studená" poznamenal Martinus. ,,Ty naděláš" zasmála jsem se a shodila ho do vody. Marcus dostal záchvat smíchu, ale toho jsem taky shodila do vody. Začala jsem se jim smát. Chtěli jít na mě, ale já se rozutekla pryč z vody.

Utíkala jsem pořád dál kolem jezera. Ti dva běželi za mnou, ale co si budem povídat, já utíkám líp.

,,Jste strašně pomalý! Si dám ještě čajový dýchánek! " zasmála jsem se a čekala na ně, až jsem přislimákují. ,,Počkej tohle tě bude mrzet!" zasmál se Martinus. ,,Nebude, protože než vy jsem přilezete, já budu na Marsu!" křikla jsem.

,,No konečně. Vám to strašně trvá, slimáci " zasmála jsem se. Kluci začali popadat dech. Marcus mě vzal za ruce a Martinus za nohy. Začala jsem pištět. ,,Já ti to říkal " zasmál se znovu Martinus. ,,Jo já vím. Ale mě ta voda připadá příjemná. V takové vodě se většinou sprchuju" zasmála jsem se. ,,Děláš si srandu? Vždyť je ledová" řekl Marcus. ,,Stačí si zvyknout " usmála jsem se.

,,Fajn. 3...2...1...! " křikli zároveň a shodili mě do vody. Vynořila jsem se a začala se smát. ,,Dneska jsem si ty vlasy umývála" procedila jsem skrz zuby. ,,Máš si dávat bacha " zasmáli se. Vylezla jsem z vody a skočila Marcusovi na záda. ,,Slez ze mě. Jsi ledová " začala jsem se s Martinusem smát a zeskočila z něho. ,,Půjdem teda do vody? " usmála jsem se. ,,Ne" řekl Marcus. ,,Proč? " zeptala jsem se. ,,Protože budeme skákat do vody " zasmál se. Kousek od břehu byl skokánek. Skočili jsme do vody a doplavali ke skokánku.

,,Doufám že se nebojíš výšek " zasmál se jeden z nich, když lezli na žebřík. ,,Tohle je nic" zasmála jsem se. Chytli jsem se všichni za ruce a skočili do vody. Takhle jsme skákali ještě asi hodinu. Skákali jsme buď bomby, šipky a různý další skoky. Kluci taky uměli přemet do vody. Já to raději nezkoušela. Když nám začala být zima sedli jsme si na deku.

Together | Marcus & Martinus | DokončenoKde žijí příběhy. Začni objevovat