(Neděle nebila nic moc ta tu je hned pondělí🤗)
Ráno jsem se vzbudila na hrozně otravný zvuk budíku. Ikdyž do školi chodím ráda tak vstávat se mi teda rozhodně nechce.
Vypla jsem budík vstala a šla si dát sprchu. Mám vlastní koupelnu což je víhoda. Pak jsem si ještě vičistila zuby a šla na snídani.
K snídani jsem si dala cerealije a pomerančovej džus.
V pokoji jsem si vibrala autfit:(Ten batoh má bít černej)
A pak už si jenom rozcesala vlasi namalovala se (řasenka,korektor stíny pudr) a šla jsem do školi.Ve škole jsem našla ředitelnu za 3 min.
Zaklepala jsem a čekala až se ozve "dále" vstoupila jsem a pozdravila"dobry den" "á slecna Eliška Townova (vimislene přijmení lepsí mě nenapalo)
Pjďte dál" ozvalo se od stolu kde seděl muž bylo mu tak 40. Zvedl se a podal mi ruku kterou jsem přijala. Řekl mi všechno možné o škole a pak taky o trídě do které budu chodit. Je to 8.B
Nakonec ještě dodal" máte skvělé studijní vísledky tak doufám že takto zazáříte i u nás" "pokusím se " následně mě odvedl do mé třídy.Předtím než otevrel dveře řekl počkej já ti pak řeknu. Otevřel a všichni vstali. "Posaďte se " rekl a všichni si sedli. Já stála na chodbě přede dveřma a čekala áz mě vizve abych šla dál. Nejdřív něco říkal učitelce a pak pokynul abych vstoupila. Vešla jsem a cítila na sobě mnoho pohledů. Ředitel řekl" tohle je vaše nová spolužačka tak k ní buďte milí" s těmi slovi odešel. Já přejela po třidě a všimla si dvou blonďáků sedícich v poslední lavici u okna. Bože to je snad noční můra. Rekla jsem si v duchu.
Učitelka mě vizvala" tak nám o sobě něco řekni" " jmenuji se Eliska a... " když jsem to dopověděla poslala mě sednout d třetí lavice v prostrední řadě. Vedle nějaké dívky.
Hned se mi představila a já jí. "Jmenuji se Zuzana ale říkej mi Zuska"
Super jsem tudeset minut a už tu mam novou kamarádku. Staré to sice nenahradí ale tak aspoň že něco.
Po hodině se mi začalo představovat pár holek. Všechny mi prišli hrozně milé až na jednu. Jmenovala se Sára. Nevi proč ta mi nepřišla moc přátelská.
Další hodinu byla matika kterou já naprosto zbožňuju.
Do tridy vesel učitel a přejel všechny pohledem. Jeho oči se zastavili na mě. To sem přesně nechtěla . Hned se zeptal "jakpak se jmenuješ tebe jsem tu ještě neviděl" " jmenuji se Eliška" a vedle mě Zuzka začala odpocítávat 4...3...2...1... nechápala jsem co tim mislí a pak jsem jen slyšlela" tak pojď k tabuli ať vidim co všechno umíš" jen jsem protočola panenkama a vstala. U tabule mi dal fix a začal dyktovat příklad. Po chvíli se namě podíval tázavím pohledem " proč to nepíšeš" "a proč jo když to dam z hlavi"" hm to si teda věříš " dodyktoval mi příklad a škodolibě se smál asi si myslel že jsem v koncích. Mýlil se po deseti vteřinách jsem mudala odpověď 327.642 všichni ve třidě na mě hleděli s otevřenou pusou a on taky. Pak řekl" to byla jenom náhoda dám ti ještě jeden " u toho to probíhalo uplně stejně odpověď je 697.52 všichni ve trídě začali tleskat a já se otráveně zeptala "už si můžu jít sednout?" "Jistě" o přestavce si se mnou každý povídal...Po skole jsem šla domů se sluchatkama v uších a poslouchala Shawna Medese když v tom mě někdo omotal prsty okolo zápestí. Otočil mě a já se podívala na dva blonďáky. Jeden mě držel a druhý mi vindal sluchátla z uší. "Pusť mě "řekla jsem a snažila se mu vikroutit. Byl to ten samí co mě drzel na tom fotbalovém hřišti. "Puť mě " řekla jsem a znovu se skusila viškubnout. "Tobě to v sobotu nestačilo" podívala jsem se na něj ale on se jen ušklíbl a stisk ještě spevnil. " dobře jak chceš" chytla jsem ho druhou rukou za jeho zápěstí přehodila jsem mu ruku za záda. Evidentně ho to boleloprotože moji ruku okamžitě pustil. Nakonec jsem jeho ruku pustila i já. Chytl si jí a zacal s ni klepataby ho to bolet přestalo. Chtěla jsem jít ale do cesty se mi postavil ten druhý. Myslim že Marcus. " nech mě jít " zvišila jsem hlas. On ale ne . "Ty si chceš evidentně taky ublížit" " ne to ne my sme se chtěli jenom seznamit a taky..." zadrhl se " taky co!" Rekla jsem uz trochu klidněji. " a taky... požadat jestli by ses nepřidala do našeho fotbalového týmu." " už včera sem řekla že se k vám přidat nechci já mam svůj tým"
" ale ten máš v Oslu. Dojizdět tam každý den jenom kvůli Sáře a ostatním je trochu blbí ne?. No tak prosím" podelsí chvíli jsem řekla" jakto že toho o mě víte tolik?" " no..."
Přidal se jeho bratr Martinus" " tak jakto !!" Byla jsem už zase nastvaná.
"My sme si o tobě něco zjistili abychom věděli proč hraješ takhle dobře a dalsí" cože pomislela jsem si co si to dovolujou to je snad moje věc ne"ty si nám to říct totiž nechtěla, sice nechapu proč ale to je jedno. Prosím moc tě prosime" řekli oba soucasně. Bylo to legracní. Pak mě jeden chytl za ruku a bríškem prstu přejel po tváři. Přejel mi stoho mráz po zádech a na místě kde se mě dotknul mi přejela vlna tepla.
" co všechno ste si o mě zjistili? " prolomila jsem to ticho a schodila kehoruku z mojí tvaře." No ... si takovej druhej ančtajn a taky si se svim bývalim týmem mystryní evropi ve fotbale ... " to už jsem nevidrzela obesla jsem ho arychlim krokem jsem se vidala domů. Ještě za mnou něco volali ale já jsem je neposlouchala.Doma
"Jsem doma zavolala jsem přes celej barák" odpovědělami mamka i Leoš. Dala jsem si něco k obědu a pak šla do pokoje kde jsem se svalila na postel a začala dělat úkoli. Do pokoje vešel Leoš a vipadal docela vedele. Jenomže mě do smichu nebylo . Když to uviděl hned mě obejmul" co se stalo?" V hlase měl obavi a strach. "Nic tim tě zatěžovat nebudu bratříčku " obětí jsem mu oplatila. Jen se na mě starostlivě podíval ale nechal to být. Odpoledne jsem stravila nad ukoli. Pak jsem se jen najedla osprcholvala a šla spát.Snad se libí😍
Tery
ČTEŠ
😍asi láska no😍
Fanfictionpříběh je o dívce která se přistěhovala do Troffos z Osla. je velmi chytrá. ve škole v troffos chdí do 8 třídy kde se seznamí s dvohčaty marcusem a nartinusem. jenže ona je nezná a do jednoho z nich se zamiluje. pak když jí kamarátka koupí lístky na...