Chtěl jsem jí ojet až doma.
Málem jsem se třikrát neudržel, to jak se mi vzpírala u toho mraveniště, v autě, když se pokusila utéct. Už jsem měl pár žen co se vzpírali, ale spíš mě to sralo. U ní mě to sralo a zároveň vzrušovalo. Teď když spala a jen jsem si na to vzpomněl, ach bože. Dost úchylně jsem si ji prohlížel a těšil se až budu v ní. No tak chlape ještě chvíli to vydrž. Přemlouval jsem se. Auto zastavilo byli jsme doma a já se těšil jak malé dítě. Těšil jsem se až do ní zasunu. A jestli se bude vzpírat, hmmm tak si ji vychutnám. Ale na druhou stranu jsem si říkal nevypadá jako holka co by si tohle chování zasloužila ať odemě nebo jejího otce. Něco mi na tom nesedí. Prosila mě abych nechal. Vypadá tak křehce dobře zkusím být příjemnější než ty chlapy u nich doma.~~~~~~~~~~
Spala jsem, ale nic se mi nezdálo. Spíše jsem doufala že se proberu a bude to jen sen. Budu mít šťastný a dlouhý život a nebudu žádnej otrok. Tahle naděje se ale rozplinula v momentě kdy jsem na zadku cítila štiplavou bolest."Vstavej jsme tady,, řekl někdo nademnou tvrdým hlasem. Otevřela jsem oči a než jsem se stihla rozkoukat vytáhl mě z auta. Podlomila se mi kolena a kdyby mě jeho silné ruce nezachytili zhroutila bych se na zem. Nemohla jsem stát. Z rozkroku mi vycházela nepříjemná bolest a nemohla jsem se udržet na nohou.
"Postav se normálně,, zavrčel mi do ucha"Nemůžu,, vydechla jsem těžce
"Proč jako,, zavrčel
"Vystřídalo se na mě pět chlapů a ten chlap se který jsem žila mě týden týral. Tak proč asi!,, zavrčela jsem na něj taky. Opět jsem se málem zhroutila na zem, kdyby mě nechytl. Obmotal mi ruce kolem břicha a má těžká hlava dopadla na jeho rameno. Cítila jsem na krku jeho hluboký dech. Jak mě pozoroval. Nakonec mě vzal do náručí a nesl útrobami jeho domu.
Ucítila jsem pod sebou měkkou postel a okamžitě znovu usnula.xxx
Už je to několik dní co tu jsem. Snažím si ho držet od těla pořád si stěžuji na bolest přitom mě to za pár dní už nebolelo. Ale tak co zatím mi to baští. Čím déle tím lépe pro mě.
Nechci s nim mít sex.
Nechci být jeho sexuální otrokyně. Nechci být jeho hračkou.
Chci být normální holka co si užívá života.
Normálně chodím po pokoji, když přijde on lehnu si. Většinou mi pomůže.
Šla jsem se umýt a když jsem vyšla ze dveří málem jsem měla infarkt.
Hleděla jsem do rozbouřených zelených očí. Byl nasraný hodně, hodně nasraný. A něco mi napovídalo, že jsem to byla já kdo ho rozladil a taky mi bylo jasné že to odnesu. A ten rozkrok mě bude znovu bolet."Podle zvuků co jsem slyšel z koupelny a podle toho že sama chodíš bych řekl, že už moc bolestí netrpíš,, řekl tichým nasraným hlasem "ale věř mi že budeš,, udělal krok ke mě a já couvla. Měla jsem strach obrovský strach. "Ale nejdřív mi řekni. Jak dlouho to na mě hraješ?,, zeptal pořád neřval ale měl ten tichý nasraný hlas. Pořád jsem couvala a on se přibližoval. Nabourala jsem do zdi a on přišel přímo předemě.
Položil mi dlaň na tvář jakoby mě chtěl pohladit, ale vrazil mi takovou facku že se mi hlava otočila do strany. "Tak co? Hmmm?!,, přejel mi prsty přes krk až k mému pižamu. Vršek je na knoflíčky a on mi je pomalinku začal rozepínat. Věděla co přijde. Tohle bude dlouhý den a dlouhá noc. Věděla jsem že je semnou ámen. Opřela jsem si hlavu o zeď zavřela oči a nechala slzy stékat po tvářích.
"Jak dlouho sis myslela že ze mě budeš dělat vola ty mrcho,, zavrčel. Svírala jsem víčka pevně k sobě a bála se je otevřít. Už byli ty knoflíky rozeplé a on mi přes hruď přejížděl prsty. Chtěla jsem se bránit jen si nemyslete, ale věděla jsem že bych si to zhoršila. Proto jsem tiskla víčka k sobě a nehty zarývala do zdi zamnou. Přiletěla mi další facka.
"Koukej na mě když s tebou mluvím!,, zařval. Ne já se nemohla jen tak dívat jak mě znásilní. Znovu ne. Cítila jsem štiplavou bolest na prsou. Snažila jsem se držet slzy. Něco zamumlal a chytl mě za vlasy a táhl do rohu pokoje. To už jsem oči otevřela byla tam tyč odněkud výtahl provaz a roce mi přovázal k té tyči. Stáhl mi spodní díl pižama.
"Chtěl jsem být jemný aby tě to nebolelo! Ale teď s tím rozhodně nepočitej!,, zařval a výtáhl rákosku. Snažila jsem ruce vyprostit z těch provazů, ale nešlo to. Ucítila jsem první ránu na zadku. Zařvala jsem bolestí. Slzy mi opět tekli proudem a s další a další ránou jsem rvala víc a víc. Když mě sešvyhal ze zadu otočil si mě čelem k sobě.
"Budeš si to už pamatovat. Že mě nemáš srát,, zakývala jsem hlavou, protože jsem nemohla promluvit. Špatně přiletěla mi rána na prsa. Znovu jsem zařvala. Čekal odpověď ale já jsem nemohla ne že bych nechtěla ale ono prostě nešlo. Přišli další rány. Na břicho. Na rozkrok. To jsem řvala nejvíc. Nakonec jsem popadla horko těžko dech a vydechla"Budu,, odvázal mě a já se zhroutila na zem. Ležela jsem na břiše a snažila se zvednout. Nešlo to.
"To máš ale krásně červený zadek,, řekl jemným ironickým hlasem. "Nebolí to náhodou?,, zeptal se a praštil mě do něj dlaní. Vykřikla jsem a snažila se od něj odplazit. "Ne? Nebolí? Zajímavé,, praštil mě znovu a znovu. Otočil mě na záda. Byla jsem bezbranná. Jen jsem ležela a on si mě prohlížel. "Chtěl jsem aby sis ten sex semnou užila. Chtěl jsem tě vzrušit abys to sama chtěla. Chtěl jsem být jemný ale teď vidím že si to nezasloužíš.,, promluvil už klidněji.
"Omlouvám se.,, promluvila jsem tiše.
"Na to už je pozdě,, zavrčel. Chytl mě opět za vlasy a hodil do postele roztáhl mi nohy. Řekl že jestli se hnu tak si budu přát být mrtvá. Na chvíli si odskočil. Nevím kam měla jsem zavřené oči a slzy mi opět stékali dolů. Jeho návrat jsem cítila tlakem v podbřišku. Bez ohlášení ho do mě vrazil. Užíval si to. Bylo vidět že si celou dobu užíval mou bolest. Několikrát se to opakoval zepředu ze zadu. Ani nevím jaké všechny polohy to byli. Já si neužila nic.
Usnula jsem hned jak mě nechal a doufala že zemřu ve spánku.
Nic takového se nekonalo. Ráno mě probudili polibky na krku, na zádech a pak prsty v mém rozkroku. Vyškubla jsem se a vyběhla z postele."Co jsem říkal o tom utíkání!,, zavrčel
"Prosím už ne. Prosím,, prosila jsem ale marně. Naflákal mi na zadek pořád to bolelo z toho včerejška a teď mi ještě přidal a znovu znásilnil. A odešel.
Jsem na dně, jsem v koncích. Kdy tohle skončí? Co jsem udělala špatně?!

ČTEŠ
Otrokyně
RomanceClaire je sedmnáctiletá dívka. Nezná své pravé rodiče, má jen adoptivního otce, kterého má ráda, ale to se brzy změní. To co jí její nevlastní otec začne dělat přestane věřit v naději, že se její život vrátí do normálu.