Další den, další problémy

Co to bylo?

Když Nick odešel, tak jsem cítila mírné zlehčení atmosféry a uklidnila se.

„Vidíš, nebylo to tak hrozný," řekl Sam a pohladil mě po paži.

„Nebylo, ale stejně jsem v místnosti cítila větší napětí než kdykoli jindy," pokrčila jsem rameny.

„To asi bude tím, že si nevypila žádný alkohol," ukázala na mě Hailee.

„Dej mi pokoj," zasmála jsem se.

„Myslím, že odcházel šťastnej," prohodil bez zájmu.

„Snad ho tvoje rodina moc neodehnala," řekla Hailee s náznakem sarkasmu a napila se z kelímku, který držela v ruce.

„Vtipný," zakroutil hlavou Sam.

„Sarkasmus," protočila očima, „Rachel to pochopila, že jo?"

„Jelikož to pouštím jedním uchem dovnitř a druhým ven, tak ti toho moc nepovím," chvilku jsem mlčela, „A asi bych už taky měla jít," dodala jsem a vzala si své věci.

„To mě tu necháš s ním?!" zanádavala Hailee.

„Myslel jsem, že jsme kamarádi," udělal smutný obličej.

„To jsme," objala ho kolem ramen, „ale co kdyby si na mě něco zkoušel?" zasmála se.

„Hailee, já-"

„Víš co? Nejspíš půjdu taky, jsem unavená. Ale děkuju za dnešek. S Rachel jsme si ho užily," řekla narychlo a rychlostí blesku odešla před dům.

„Co to bylo?" zeptala jsem se.

„Nemám zdání," poškrabal se na zátylku, „ale aspoň jí pozdravuj, díky."

„Řeknu, neboj," šla jsem k němu a objala ho, „ty pozdravuj od nás vaši. Jsou opravdu milí," usmála jsem se.

Sam si nejspíš neuvědomil, že by bylo slušné za mnou zavřít dveře, tak jsem se vyprovodila sama a silně je zabouchla, abych získala pozornost Hailee. „Co to bylo tam uvnitř?" zeptala jsem se.

„Většinou když si z něčeho děláš srandu, tak to myslíš vážně. Aspoň v mém případě," řekla posmutněle.

„Nechápu tě."

„Nevadilo by mi, kdyby na mě něco zkoušel. Aspoň někdo by měl zájem."

„Hailee," objala jsem ji, „tohle bylo to nejhorší zachování v takovéhle situaci," zašeptala jsem jí do ramene.

„Já vím," povzdychla si a odtáhla se, „a radši už pojď, než Sam vyleze s tím, ať zůstaneme na dezert."

„Nestěžovala bych si," zasmála jsem se a společně se vydaly domů.

•••

„Doufám, že k tomu nebude mít dneska nějaké připomínky," řekla Hailee a sedla si přede mě do lavice.

„Nelam si s tím hlavu, nic se nestalo. Myslím, že to ani nějak nepostřehl."

„Tak o čem jste se ještě vy dva bavili?" nadzvedla obočí.

„Ať od nás pozdravuje jeho rodiče, že jsme si to užily..."

„Dobře," nahnula se zpátky ke své lavici a mezitím přišel Sam a když spatřil Hailee, tak hned odvrátil pohled na mě a usmál se.

„Co ty máš za problém?" zašeptala jsem mu do ucha.

„Tu oslavu," povzdechl si.

„Když byla sranda."

„Myslím... určité dialogy z celého večera," vysvětlil.

„Tobě se Hailee nelíbí, co?"

„To jsem neřekl."

„Tak v čem je problém?" nechápala jsem.

„V ničem... ale už to prostě neřešme, jo?"