Kdo z nás se bojí? (lehce Teen Wolf FF) ✔

Vzpomínka

A zhluboka jsem se nadechla. Otevřela jsem oči a posadila jsem se, radši jsem se ale podepírala rukama. Dýchala jsem jako o život, stejně tak rychle bilo moje srdce.
Kde to jsem? problesklo mi hlavou. Rozhlížela jsem se na všechny možné strany, neměla jsem ale ponětí, kde jsem. A otázka jak jsem se tam dostala byla teprve oříšek.
Chlad. Byla mi zima. Jak jsem si všimla, měla jsem na sobě jenom spodní prádlo. Břicho jsem měla rozdrásané, i zbytek těla mi ale zdobily hluboké řezy a modřiny.
Pokusila jsem se vstát. Jen, co se mi to povedlo, pravou rukou jsem chytla levou paži, levou rukou jsem chytla paži pravou a pomalu jsem vykročila kupředu. Klepala jsem se zimou. Dělala jsem ve sněhu hluboké stopy. Moment - sníh! Popošla jsem pár kroků dopředu, kde byl jeden jediný pařez. Co mi to jen připomíná…
Na pařezu ležel telefon. Přistoupila jsem blíž, ohnula jsem se k telefonu a popadla jsem ji do ruky. Obrazovka byla rozsvícená. Ukazovala se na ní právě přehrávána písnička. Já jsem ale nic neslyšela.
Písnička se jmenovala Warriors. Jako bych ji odněkud znala.
Najednou někdo zaječel. Rychle jsem otočila hlavou doprava, kde stála jakási dívka. Překrývala si ústa rukama, jakoby se jí chtělo brečet. Její pohled směřoval k zemi. Když jsem přistoupila bliz, div že jsem nevyjekla taky. Na zemi ležel nějaký kluk, z jeho zad valila krev. Dívka se podívala někam do dálky, opakovala jsem po ní. V lesích staly tři osoby. Dvě po stranách držely kuše, ta uprostřed držela brokovnici. Vypadalo to, že se chystá ještě vystřelit. Místo toho ale ruku svěsil podél těla, všichni tři se otočili a odešli.
Otočila jsem se zpátky k té dívce a střelenému chlapci. Dívka chvíli nic nedělala, po chvilce se ale sáhla k chlapcovým zádům a začala mu vyndávat kulku ven. Nevydržela jsem se na to dívat, radši jsem se otočila na druhou stranu. Po chvilce jsem si ale něco uvědomila.
„Nemohla bys mě někdy vidět i normálně?" řekl v tu stejnou mužský hlas. Rychlostí blesku jsem se na ty dva otočila. Chlapec už ležel na zádech. Mé tušení se stalo pravdou - ten kluk byl Lukáš. A ta dívka, to jsem byla… já?

______________________________________

Čau lidi! Děkuju všem, kteří to ještě pořád čtou 😅
A ještě jedna věc - jestli se vám příběh líbí, podívejte se i na můj příběh Vedle tebe, který je taky takový plný záhad😁
Hezký zbytek dne přeju!