Prolog

268 20 0
                                    

Osmiletý chlapec seděl u stolu a sledoval, jak jeho o dva roky starší bratr utišuje jejich matku.

Nedávno přišla zpráva, že otec obou chlapců v ošetřovně hradu Carawaye zemřel na otravu krve. To však malý Rafe nevěděl. Ranger se snažil být ten silný a uklidňoval matku.Jemu samotnému se ale po tvářích koulely obrovské slzy.

,,Co se stalo? Kde je otec?" zeptal se zmateně. Čerstvá vdova k sobě přivinula oba své syny a zašeptala:,,Tatínek umřel."

Všichni společně oplakali jeho památku. Chlapci pomáhali matce seč mohli, starali se o dobytek, orali malé políčko.

O čtyři roky později:

Díky tvrdé práci rostli chlapci jako z vody. Ranger byl o něco menší a šlachovitější než ostatní chlapci, zato Rafael ho už skoro dorostl a skoro každou rvačku vyhrál. Společně hlídali dobytek na pastvě, když Ranger zahlédl v Carawayském lese postavu. Byla oděná do šedozelené pláštěnky, přes rameno měla luk, který byl skoro stejně velký jako ona, seděla na hnědobílém koni a zaujatě ho pozorovala.

Zpod hluboké kapuce na sobě Ranger cítil intenzivní pohled hnědých očí. Zadíval se do nich a zamumlal:,,Hraničář."

,,Kde?" zajímal se Rafe. Jeho bratr se díval někam do lesa a on netušil na co.,,Něco se ti zdá, Rangei."

Starší z chlapců si protřel oči, ale když se znovu podíval na místo, kde předtím zahlédl tu tajemnou postavu, nebylo po ní ani stopy. O několik hodin později ležel v posteli a pomyšlení na ten nevyzpytatelný pohled mu nedalo spát.

První hraničářka: Zapomenutá minulostKde žijí příběhy. Začni objevovat