První hraničářka: Zapomenutá minulost

Jedenáct

O čtyři roky později:

Ranger jako jeden z mála dosud poctivých hraničářů sepisoval hlášení z malého léna poblíž Carawaye, když se ozvalo křupání sněhu před jeho chatou. S rukou na hrušce saxonského nože pootevřel dveře a když v nich spatřil svého bratra v plné zbroji, za nímž stála nádherná brunetka Miris, otevřel naplno a pozval je dovnitř.

Po chvíli seděli kolem stolu - Ranger s miskou kávy a jeho hosté s čajem. ,,Rangei, přijeli jsme, abychom ti řekli..." začal Rafe a Miris ho doplnila:,,Že se v létě budeme brát."

Zdálo se, že hraničářův úsměv na chvíli povadl, ale pak vstal od stolu a oběma jim poblahopřál. Později toho dne odjeli a Ranger na bratra opravdu žárlil. Zamiloval se do Miris. Ale byl to jeho bratr a on mu nemohl kazit radost svými nepříjemnými pocity.

Už se skoro smrákalo, když se ozvalo zabouchání na dveře. Ranger věděl, že je poblíž cizinec - Diablo ho na to upozornil už před několika minutami zafrkáním. Hraničář si nasadil kapuci a s nožem v pohotovosti se vydal ke dveřím. Otevřel a tam na něj čekal posel s listinou.

,,Toto ti posílá velitel z Araluenu." oznámil, podal mu listinu a odešel. Ranger přiložil do krbu a sedl si do křesla. Odpečetil svitek a jak četl, výraz jeho obličeje se ze zmateného změnil na zoufalý a smutný.

Rangere Bennete, hraničáři 19.
Tímto tě odvolávám ze služby. Jsi zbaven hodnosti stříbrného dubového listu a vyhnán z království. Máš přesně třicet dní na to, abys jakýmkoli způsobem opustil Araluen. Pokud nezmizíš, budeš stíhán a popraven.

Ranger se rozplakal. Vzali mu jeho povolání a jeho milovanou zemi. Už nikdy se sem nebude moci vrátit. Nejhorší na tom bylo, že jeho povolání podepsal princ Duncan, člen královské rodiny. Myslel si, že právě mladý princ by mohl být záchranou Araluenu.

O dva týdny později:

,,Vyhnali mě." oznámil Narnovi u misky kávy v chatě starého hraničáře. ,,To dělá dva. Připravili nás o domov i práci oba najednou. Byli jsme jedni z posledních poctivých hraničářů." skousl si spodní ret jeho bývalý mistr.

,,Kam se podějeme?" podíval se na něj s nadějí v očích. Věděl, že Narn půjde s ním. ,,V Iberionu je prý teď dobře. Za deset dní odjíždí od Kuřavky loď. Možná by nás svezli." pokrčil, jindy tak usměvavý, hraničář rameny.

,,Jednou bych se sem chtěl vrátit." zamumlal Ranger. Narn se poťouchle ušklíbl.,,Zařídil jsem človíčka, který by nám měl, každý druhý týden posílat zprávy z království. Říkejme mu rytíř souhvězdí Cassiopea." mrkl na něj.

 ,,Rafe?" podivil se Ranger. ,,Takže už to víš." pokrčil rameny Narn. ,,Bratr se mi s pasováním na rytíře pochlubil, jakmile měl možnost."

,,Jak se zdá, jeho svatbu nestihnu." zamumlal smutně a dopil kávu. ,,Buďme rádi, že je velitel tak nepořádný. Nevzpomněl si, že mu máme odevzdat dubové listy, a já to dobrovolně neudělám. Když už mi vzali tolik, aspoň tohle si nechám." narovnal se zatvrzele starší hraničář.