6. KAPITOLA

33 4 4
                                    


Jin's pov :

Už je to nějaká ta chvíle, co Sang odešla. Stihl jsem mezitím umýt nádobí po snídani a teď sedím na pohovce u televize. Kanály přepínám každých deset sekund, protože nemůžu najít nic, na co by se dalo koukat. Ovladač hodím naštvaně vedle sebe a nechám tam stanici, na které právě běží místní zprávy. Nějak mě to nezajímá, dokud se na obrazovce neobjeví obrázek banky a několika policejních aut.

„Mimořádné zprávy. Místní banka, byla opět přepadena jedním ze spolků. Podle svědků, se samotného přepadení účastnil i sám šéf spolku, Kim Taehyung. Bylo ukradeno něco přes 75 700 000 wonů ( to je něco okolo 1 500 000 korun ) a jakoby to nestačilo, byl zajet i rukojmí, kterým byla mladá dívka, ve věku zhruba 23 let. Policie už je na místě a celé se to vyšetřuje. Toto je zatím pro dnešní zprávy vše. Děkuji a přeji příjemný zbytek dne."

Moje srdce vynechalo několik úderů. V té bance byla Sang. Jako blesk jsem vystřelil z pohovky a hodil na sebe rychle triko. Že já vůl jsem jí někam vůbec posílal. „Kurva !" zakřičím a jdu ke dveřím, které následně vzteky zabouchnu. Jdu po schodech, protože než by přijel výtah, tak bych asi zestárl. Na recepci se ani neobtěžuji pozdravit a vybíhám z hotelu s odhodláním najít co nejdřív Sang. Neboj Sang slibuji že tě najdu.

Sang's pov :

Jedeme už asi deset minut a já pořád nemohu zastavit své vzlyky a slzy. Proč zrovna já? Chtěla jsem si dopřát obyčejnou a hlavně klidnou dovolenou. Celou dobu se snažím dívat na své spojené ruce položené v klíně, které byly mokré od mích slz. Když další hlasitější vzlyk naplní ticho v autě, muž za volantem po mně hodí vražedný pohled.

„Mohla by jsi do prdele přestat bulet. Pokud ne, tak tě umlčím sám do psí řitě." slyším že jeho slovník je hodně obohacen vulgárními výrazy. Jeho slova ve mně vyvolávají další vlnu starchu. Měla jsem z něho opravdu, jak se říká naděláno v kalhotách a když na mě zakřičel, tak jsem to jednoduše neovládla a jako kdyby před chvílí nic neřekl, začala jsem znova nahlas vzlykat. „Tak a dost něco jsem kurva řekl ! Jak chceš můžeš si za to do píče sama." prudce zabrzdil a mé tělo se cuknutím dalo do pohybu. Nestihla jsem si zakrýt hlavu a tak jsem se bouchla o palubní desku. Budu tam mít potom velkou bouli. Taehyung vystoupil z auta a přešel na stranu spolujezdce. Otevřel dveře, silně chytl mé zápěstí a vytáhl mě ven. Padla jsem na svá kolena a se strachem v očích jsem zvedla zrak. Taehyung vytáhl pistoli na namířil jí na mě.

„Já to dělat nechtěl." řekl chladně a nabil si zbraň.

„Ne prosím nezabíjej mě. Slibuju že nikomu nic neřeknu a už budu ticho. Jen mě prosím nezabíjej." řekla jsem a u toho hystericky brečela. Povzdechnul si a zbraň složil podél svého těla.

„Sakra kdybys nebyla tak kurevsky šukatelná, tak už si mrtvá..." na dlouho se odmlčel a protřel si kořen nosu. „Ale i tak ti kurva že nevěřím" dořekl a hned na to se mi zatmělo před očima.

Taehyung's pov :

Co s ní teď do prdele. Nemůžu jí tady nechat jen tak ležet. Se zabručením jsem ji vzal, trochu jsem se zarazil nad tím jak moc lehká byla, a položil na zadní sedadla auta. Proč jsem jí vůbec do čerta unášel, akorát s ní bude víc starostí. Koukal jsem se na její bezvládné tělo a říkal si, že jsem ji možná mohl dát menší ránu tou pažbou. Ale co už. Přejdu na stranu řidiče, nastoupím a nastartují motor. Chlapi co se mnou byli jeli jinou cestou, kdyby ty podělaný fízly napadlo nás vážně sledovat. Ale tady to nikoho nezajímá.

Dnešní vykrádačka se nám vážně povedla, už dlouho jsem nebyl na žádný akci, na takovéhle věci mám lidi ze spolku. Ale jelikož mě Jungkook přemluvil abych šel s ním, tak jsem si řekl že mi malé odreagování neuškodí.

Pohled mi padl na mojí Remington 1911 R1 Carry R.45 Auto. Tahle pistole, už poslala posraně nespočet duší do pěkně hluboký prdele, ze který se už nikdy nevyhrabou. Tak proč jsem tam neposlal i tuhle holku? Protože jí nejdřív ojedu a pokud bude dobrá, tak si jí nechám.

Ruka mi zajela do kapsy, kde jsem měl mobil. Vytočil jsem Jungkookovo číslo a čekal až to zvedne. Po desátém zvonění se konečně uráčil.

,,K čemu máš ten podělanej mobil, když nejsi schopnej ho kurva zvednout !" okamžitě jsem na něj začal křičet.

,,No jo promiň V, ale ty víš že nemám rád telefonování, když řídím" V moje přezdívka, kterou mě mohl oslovovat jenom jeden jedinej člen spolku. A to byl právě Jungkook.

,,A mně je u prdel, že to nemáš rád. Sleduje váš někdo ?" I když se to možná nebude zdát, tak mám Jungkooka vážně rád, je tu se mnou už od samotného začátku těhle sraček.

,,Vážně se ptáš na něco, na co už odpověď znáš ?" Měl pravdu odpověď jsem znal. Nikdy nás nesledují a kdyby se o to pokusili jsou mrtvý. ,,Co budeš dělat s tou holkou ?"

,,Už jsem nad tím přemýšlel. Zabíjet jí nebudu, na to je až moc sexy. Nechám si jí, abych jí mohl ojet."

,,Ty vole to mi připomíná, že už jsem dlouho nezasunul." povzdychne si nahlas do mobilu. ,,Asi se někam stavíme s Yonghyunem ojet pár děvek." Musel jsem se uchechtnout nad tím jak mluví. Na pohled to je totiž hroznej andílek, ale ten kdo ho zná, ví že takovej vůbec není. Do hrobu poslal skoro stejně tolik lidí jako já. A o šukání ani nemluvím, v tom je jako králík. Rychle ošukat a jde dál. A takhle pořád do kola.


,,No tak si to užijte. A jestli se stratí jenom jeden jedinej won z pytle, tak počítejte s tím že si dlouho nezašukáte. Na placení děvek máš svojich peněz až až." Nečekal jsem na jeho odpověď a zavěsil jsem to. Mám pravdu svých peněz má kurva že hodně, takže nebude utrácet tyhle, který mám na jiný věci. Mobil si dávám zpátky do kapsy a znova se začnu soustředit na cestu. Ve zpětným zrcádku můžu vidět tu holku, která se za celou dobu ještě nepohla. Asi jsem ji dal vážně šlupu.

Auto zaparkuju před továrnou, kde je naše základna. Nebojím se ho ani nezamikat, protože po celým okruhu jsou postaveny hlídky, který zastřelí každého, kdo tu nemá co dělat. Přejdu k dveřím, které následně otevřu a dívku si hodím přes rameno, vycházející vstříc jejímu novému domovu. Už se těším až bude zkurveně jenom moje.


____________________________________

Pěknou sobotu.
Asi si říkáte co se děje, že je tu další díl. Popravdě sama nevím jednoduše tu je. Takže pro ty co to vydrželi, což už asi není nikdo, se budu vážně snažit vydávat častěji. Neříkám že to bude pravidelně, ale nebude to po tak dlouhý době jako teď. No nic půjdu se pomalu připravovat na první zápas mistrovství našich chlapů.

Zatím 안녕 ♡


Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 05, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

×INNOCENT×Kde žijí příběhy. Začni objevovat