Sen nebo skutečnost

Minulost

Ahoj, se zpožděním přidávám kapitolku týkající se Shinovi minulosti. Tak snad se bude líbit. ;)

Písnička: Nightcore- E.T.

Jako obvykle jsem se probudil do slunného rána, i přes to že bývá po ránu kosa, tak mě bylo příjemně teplo. Shin klidně oddechoval, poslouchal jsem jeho srdce jak tluče, byl to nádherný pocit. Přímo úžasný, když teď vím že jeho srdce patří mě, jen a jen mě. Vydržel bych se na něj koukat třeba i celý den, ale bohužel to nešlo. Byl čas vstávat. Nechtěl jsem ho budit příliš násilně a proto jsem zvolil jemnou metodu. Opatrně jsem se posadil do sedu, a ještě opatrněji z něho odkryl peřinu.

Byl bez trička, no však já mu to spočítám, několikrát jsem mu říkal ať nespí nahý nebo polonahý, dovádí mě to k šílenství, ale jde vidět že si z toho hlavu nedělá protože to myslím jen ze srandy. Ale teď se to docela hodilo, začal jsem jeho bříško obdarovávat drobnými polibky, líbal jsem ho nejdřív kolem pupíku a postupně sjížděl níž na podbříšek. Na to se jen párkrát zavrtěl a potichu zasténal. No možná bych měl trošku víc přitvrdit, spí jako poleno, však já to zvládnu, stejně by k tomu jednou došlo ne? Tak fajn. Prsty jsem se zahákl za lem kalhot a jen zatáhl, v momentě byly dole. Zalapal jsem po dechu nad tím co jsem před sebou viděl, no jestli někdy přijde na něco vážnějšího než na líbání, tak to mě Bože chraň. To se do mě vejít nemůže, má ho oproti mě velkého.

Uchopil jsem ho do ruky, Shin jen tiše zakňoural ale spal dál. Stáhl jsem mu kůžičku, přesunul jsem se na jeho vrchol který jsem olizoval, líbal, cumlal prostě všechno co mě v té chvíli napadlo. Sténal, dal jsem si ho do úst,jenže on byl tak velký že se mi tam celý nevlezl a tak jsem si dopomáhal rukou. Ze začátku jsem bojoval s dávicím reflexem ale po chvíli jsem si na to zvykl. Shin vzdychal jako smyslů zbavený, zajímalo by mě jestli to hraje nebo doopravdy má tak tvrdý spánek. Ucítil jsem jak mu v něm tepe a tak jsem ještě zrychlil. Potřísnil sebe a mou ruku, jako šikovný chlapeček jsem to pečlivě slízal. Myslel jsem si že se neprobudil ale to jsem se šeredně mýlil. Když jsem po sobě chtěl zahladit všechny stopy, tak na mě promluvil div jsem neposkočil. "Ale, ale copak to moje zlatíčko dělá. A já si myslel že se mi to zdá."

V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal, cítil jsem se tak trapně. „N-no...já" Vůbec jsem netušil jak mu vysvětlit tuhle situaci, no víš Shine chtěl jsem tě probudit ale ty spal jak zabitý ,tak mě prostě napadalo že ti ho vyhoním? Tak to asi těžko, takhle mu to nemůžu říct. Všiml si že nejspíš vůbec nevím co mu mám říct, vzal mě za bradu a jemně políbil na mé rty. „Nemusíš se stydět, nemáš nic co nemám já. Ale jsi roztomilý" dal mi pusu na čelo a pak na nosík, trošku jsem se zahihňal.

Vstal z postele, sledoval jsem jeho vzdalující pozadí, ale to není jediné co mě opět zaujalo. Jizvy co má na zádech, chtěl bych znát jejich minulost stejně tak jako Shinovu. Vstal jsem a došel za ním, cosi hrabal ve skříni takže stál zády ke mně. Bylo mi jedno že je nahý, stud šel mimo mě. Prostě jsem ho objal kolem pasu a hlavu si položil na jeho lopatky, narovnal se a své ruce dal na ty mé. „Shine?" „hmm.. copak se děje, koťátko" ta přezdívka se mi začíná zamlouvat, odtáhl jsem se od něho a jemně přejel po jizvách které se mu táhly od lopatek po kostrč, zkrátka skoro po celých zádech. Hluboce se nadechl a otočil se čelem ke mně. „Necháš mě aspoň se obléct? Pak ti na všechno odpovím" Jen jsem kývl hlavou a odstoupil od něho aby se mohl dooblékat. Mezi tím jsem se posadil na kraj postele a vyčkával jeho příchod, a opravdu za malou chvíli se vedle mě prohnula postel a já byl uvězněn v objetí které jsem mu velmi rád opětoval.

„Slib mi.... že až zjistíš mojí minulost....tak mě nepošleš k šípku, tak moc tě miluju, nezvládl bych kdyby ses mi vyhýbal" Chvíli jsem si to urovnával v hlavě a pak mi došlo nad čím vlastně přemýšlím, je víc jak jasné že ať je jeho minulost jakákoliv tak se ho nevzdám. „Nedokázal bych tě opustit, to bych se k tomu šípku musel poslat sám. Taky tě miluju a je mi jedno jestli budu muset obětovat vše, protože já se tě nevzdám." Vůbec nevím jak přišel na to že bych ho dokázal opustit nebo se ho dokonce vzdát. Odtáhl se a podíval se mi přímo do očí. „Tak dobře....akorát nevím kde začít" „Co kdyby si začal od začátku, třeba tvůj původ,rodina a tak" Jen kývl a spustil.