Co udělá osmnáctiletý mladík, Kazuki Takaya který se probudí na neznámém místě na kterém potká tajuplného kluka se jménem Shin Hazuki. Co udělá Kazuki když mu Shin oznámí že se nachází někde jinde než by měl. Co když ale zjistí že není úniku, a zpát...
Zdravím, zde je další díl. Doufám že se bude líbit. Ta písnička je super, dám vědět do jaké části si ji pustit.
Písnička: Nightcore- Welcome to my life
Uběhl už týden, a já den co den pilně cvičil, ani jednou jsem nevynechal trénink, ovšem poslední dobou jsem trénoval sám. Shin neměl vůbec čas se mnou cvičit, vždycky jsem viděl jak se mihl kolem mě a pak zmizel z mého dohledu. Ani ve stanu jsme se nepotkávali a já se začal cítit opuštěně, jako tělo bez duše. Měl jsem pocit že se mi vyhýbá, udělal jsem snad něco? Naštěstí jsem potkal jednoho kluka, jmenuje se Mikio Yasue, pomohl mi nemyslet na problémy se Shinem . Trávíme spolu všechen volný čas, je s ním sranda, dneska máme v plánu projížďku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Mikio Yasue
Byl jsem připraven a s dobrou náladou vycházel ze stanu, byl jsem skoro u stájích, když mi do očí blýskly prameny havraních vlasů. Samozřejmě to byl člověk kterého jsem dnes vůbec nechtěl vidět, v tom momentu ze mě veškerá dobrá nálada spadla. Pár metrů ode mě stal Shin, jen tam stál a prohlížel si mě od hlavy až k patě. Opravdu nechápu o co mu jde, proč se chová jako bych byl nepřítel. Je to snad tím že nejsem odtud? Všiml jsem si že se pomalu blíží ke mně, upřímně jeho výraz v obličeji mě dost překvapoval, byl ustaraný, plný bolesti a strachu.
Než jsem se stihl vzpamatovat někdo mě chytil za pravou ruku a stáhl mě za sebe, přede mnou stál Mikio s naštvaným výrazem který upíral na Shina. „ Co chceš po Kazukim? Nestačí ti že si mu ublížil dost, to ti to nestačí?" z ničeho nic začal Mikio po něm řvát ať mi dá okamžitě pokoj ale Shin to nenechal jen tak a jeho ustaraný obličej se změnil na naštvaný. „ Nic jsem mu neudělal, tak po mě přestaň řvát jak po nějakém spratkovi. A nech mě si s ním v klidu promluvit" Mikio se snad naštval ještě víc až mě překvapilo že to ještě jde, kdybych ho nechytil za ruku kterou napřahoval že mu jednu vrazí, tak by Shin skončil s ránou na zemi a pak by se poprali kvůli mně do krve a to jsem nechtěl.
„ Okamžitě toho oba dva nechte, mám vás oba dva plné zuby" doopravdy jsem se naštval,a byla to pravda to jejich věčné štěkaní po sobě mě unavovalo a štvalo, po obou jsem hodil vražedný pohled a pak se otočil na patě a odešel do stáje kde jsem si co nejrychleji osedlal mého nejvěrnějšího přítele, a vyrazil ze stáje kolem těch dvou. Řvali za mnou něco ve smyslu že tam nemám jezdit ale já jejich slova ignoroval a to byla asi největší chyba. Přes ten týden jsem hodně jezdil na různá místa ale směrem kterým jsem se tentokrát vydal jsem ještě neprozkoumal a nevěděl co tam číhá. Až když jsem měl z dosahu vesnici tak jsem si uvědomil že se nacházím někde kde se mi to rozhodně nelíbilo. Po chvíli jsem uslyšel za mnou dusot koní , otočil jsem se a uviděl dvě postavy na koních, hned mi docvaklo že to musí být Mikio a Shin kteří mě určitě hledají. Popohnal jsem svého přítele do klusu jejich směrem. Ani nevím co se v ten moment stalo, vím jen že jsem spadl z koně a následně ucítil cizí teplo.
