Co udělá osmnáctiletý mladík, Kazuki Takaya který se probudí na neznámém místě na kterém potká tajuplného kluka se jménem Shin Hazuki. Co udělá Kazuki když mu Shin oznámí že se nachází někde jinde než by měl. Co když ale zjistí že není úniku, a zpát...
Ahoj, tak tady je další díl. Doufám že si ho užijete. :)
Písnička: Nightcore- Yume To Hazakura
Celý den jsem strávil se Sashou a s jejími kamarády. Byla to docela švanda, do doby kdy jsem uklouzl na mokré trávě na kterou spadla čerstvě rosa, a já zase nehodil tlamu, ale kam. Obličej se mi podařil zarýt do krtince takže když jsem vstal celý obličej jsem měl od hlíny, Sasha a její kamarádi neměli nic pilnějšího na práci než se mi smát. Samozřejmě jsem to nebral jako urážku a taky se zasmál. Bylo docela pozdě a já už se rozhodl vrátit zpátky do stanu „ Tak se měj Sasho, a opatruj se. Brzy se zase uvidíme" volal jsem na ní už zpovzdálí.
Nahodil jsem mírně rychlejší chůzi a tentokrát to nebral obloukem jak jsem měl ve zvyku. Teď mě vlastně napadlo, jak je to mezi námi. Chodíme spolu nebo je to spíš vztah kamarád s výhodami, doufám že Shin už tam bude, rád bych si s ním o tom promluvil. Než jsem se nadal, stál jsem před naším stanem. Potichu jsem se vplížil dovnitř, hned jsem si všiml rozváleného Shina snad přes celou postel. Než usnul tak si pravděpodobně četl, to by dokazovala ta otevřená kniha kterou měl položenou na břichu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Budeme dělat že to není gauč, ale postel :D)
Sice jsem neměl v plánu ho budit ale co už, rozběhl jsem se a plnou váhou na něj skočil, myslím že dostanu pěkně přes uši. Hned co jsem dopadl (samozřejmě do měkkého, jak jinak :D) se Shin prohnul a zakňučel bolestí. Upřímně mi ho bylo líto, a ještě víc mi bylo líto mého zadečku po kterém nejspíš brzo dostanu(nehledejte v tom žádné úchylnosti,ještě ne! ;).
Očekával jsem všechno, nadávání popřípadě i facku ale ne tohle. Párkrát zamrkal aby si mohl prohlédnout narušitele který ho vytáhl ze spánku, nejspíš ještě na půl spal protože mi několikrát řekl „Mami nech mě, já chci ještě spát. Aspoň pět minut" na to jsem s ním párkrát zacloumal a on své nádherné očí otevřel dokořán, pak to nejspíš pochopil. Jenom jemně zkřivil koutky do úsměvu než vzal mou bradu mezi palec a ukazováček. Přitáhl si mě blíž a daroval mi menší polibek, trošičku jsem měl hrací náladu a tak jsem se zavrtěl na jeho rozkroku. Odměnou mi byl slastný vzdech do mých úst, odtáhl se aby se mohl nadechnout a zároveň se na mě podívat „ Jsi zlobidlo víš to? Moje zlobidlo" malinko jsem se na něj usmál „Já vím, jsem takový čertík se svatozáří" sjel jsem k jeho krku kde jsem ho párkrát líbl. Zanechal jsem po sobě pár značek aby každý věděl že je jenom můj, obzvlášť ta čarodějnice.
Odtáhl jsem se „ Shine?" teď je pravý čas si o tom promluvit. „Copak se dějě, trápí tě něco?" jednou rukou mě držel za bok a druhou mi padající vlasy, které padaly do očí dával za ucho. Jen jsem pokýval hlavičkou ve znamení souhlasu „Víš, jak je to teď mezi námi. Vím že nejsme jenom normální kamarádi, jak to bereš? Bereš mě jako přítele nebo kamaráda s výhodami?" povzdechl si a uvěznil mě v objetí „Já myslel že ti to už došlo, ale jestli to potřebuješ slyšet znovu tak to udělám. Kazuki, budeš se mnou chodit?" Odlepil jsem se od něho „A-ano, strašně moc rád" znovu jsem se na něj přilepil, po nějaké době jsme usnuli v objetí.
