Uteč!

66 4 0
                                    

Ahoj, tady je další díl. Tak snad se vám bude líbit, no nebudu to zbytečně prodlužovat. Užijte si ho. :D

Písnička: Nightcore- Angel With A Shotgun.

Pohladí mě po vlasech na kterých zanechá motýlí polibek. Opatrně si na mě sedne,začne mi vyhrnovat košili a na mou, teď už holou hruď začne pusinkovat místečko vedle místečka. Abych nezůstal pozadu vyvleču mu košili kterou odhodím někam do dáli. Co už. Odtrhne se od hrudi a vrátí se zpátky na rty, které obdaří vášnivým polibkem. Pak se přesune na krk, začnu hlasitě vzdychat. Právě totiž našel moje nejcitlivější místečko na těle, tedy pokud nepočítám podbříšek a ušní lalůček. „Ale, ale copak to tu máme" řekne když svým jazykem přejede přes látku spodního prádla, mojí reakcí je hlasité zavzdychání. „P-Prosím ne....neprodlužuj to,...aah." Odtáhne se, změří si mě pohledem. Jenom si nadrženě usměje. Vysouká mého kamaráda ven, ovane mě příjemný pocit uvolnění. Hned si ho dá celého do pusy a začne mi honit v pohybu nahoru a dolů, kdybych mohl křičel přes celý stan, co stan, přes celou vesnici sprosté slova jak je v tom skvělý. Přece jen musím brát ohled na ostatní lidi a hlavně na děti a navíc nikdo nemusí vědět co tady děláme, proto se krotím a jenom vzdychám. „S-Shine...aah... já už buduu." Sotva jsem to řekl začal zrychlovat na maximum, a nakonec jsem se mu udělal do pusy. Všechno spolykal a ještě se olízl, fůj, nechápu co mu a tom chutná.

Chci to, strašně moc. Potřebuji ho, hned teď. Přetočil jsem se na břicho s tím že na něj vyšpulím zadek ale on mi v tom zabránil. „Víš určitě že to chceš?" souhlasně jsem zakýval „V tom případě, chci abychom se na sebe dívaly. Chci tě vidět. Souhlasíš s tím?" „Ano souhlasím, taky to tak chci." Přetočil jsem se zpátky na záda a svoje nohy mu dal na ramena aby měl lepší přístup. Naslinil si prsty, nejdřív vnikl prvním. Vůbec to nebolelo, ba naopak bylo to příjemné. Přidal druhý, s ním to bylo horší ale pořád to nebolelo bylo to jenom nepříjemné. A pak přidal třetí, to už bolelo hodně. Zhluboka jsem dýchal, o slzy a bolestné vzdechy se postaral polštář, který jsem si přimáčkl na hlavu. „Uvolni se, bude to v pořádku" a opravdu, bolest odezněla a na řadu přišla slast. Začal hýbat prsty, po nějaké době prsty vyndal a já jen zakňučel. Ani jsem nepostřehl kdy si sundal kalhoty ale teď mi to bylo někde.

Nadzvedl si mě, jeho údem se otíral o mou připravenou dírku která se chvěla nedočkavostí a těšila se na pád jeho kamaráda. Chytl jsem se ho za ramena. „Teď to bude trošku bolet" jen jsem kývl. Svůj úd si navedl k mé dírce, zatlačil a jeho špička byla ve mně. Bolestně jsem vykřikl, začali se mi hrnout slzy do očí. Opravdu to moc bolelo a to tam nebyl ani celý. Ubrečenýma očima jsem pohlédl na Shina který vypadal že ho to bolí za mě. „Nemusíme pokračovat, vím jak tě to bolí" Chtěl ze mě vyjet ale já mu v tom zabránil dosednutím na celou délku. Trošku jsem sykl ale jinak to bylo v pořádku, bolest zmizela. „Já chci pokračovat, už to nebolí. Takže něco dělej a neboj se můj zadeček to vydrží" „Já,ti nevím. Nechci ti ublížit" vzal jsem jeho obličej do dlaní, políbil jsem ho na rty a tím ho ujistil že všechno je v pořádku. „Dobře, ale kdyby něco tak řekni" souhlasil jsem, začal mě nadzvedávat. Teď už to nebyla bolest ale slast která mě přiváděla k šílenství a já to dokazoval sténáním. „Trošku tišeji, jsou tu děti" řekl a já si svoje čelo položil na jeho rameno. „Přidej" popoháněl jsem ho, měl strach že mi něco udělá ale i přesto mou žádost splnil a zrychlil co nejvíc to šlo. Potřísnil jsem se mezi nás, tím jsem se stáhl okolo jeho penisu a Shin vyvrcholil do mě. Zůstali jsme ve stejné pozici a vydýchávaly naše orgasmy.

Padl jsem do postele a hned vedle mě Shin, který se pořád snažil popadnout dech. Políbil jsem ho a ustlal si na jeho hrudi kde jsem taky usnul. Bylo to všechno tak rychlé, nestihl jsem mu říct že to bylo úžasné a jak moc ho miluju. Měl jsem v plánu se ráno probudit a říct mu jak moc ho miluju, tak by se i stalo kdyby neprolomila ochranná bariéra a já nebyl odloučen od něho.

Probudilo nás hlasité troubení, chtěl jsem ho ignorovat a spát dál ale ta melodie mi něco připomínala. Prudce jsem se posadil čehož jsem litoval, jen jsem sykl a vydal se ke své skříní. Tohle je melodie na znamení že někdo útočí. Shin už byl taky na nohách, stál a poslouchal oznamování. Já se mezitím oblékl do své uniformy. Shin přešel ke mně a prudce mě otočil k sobě, objal mě. „Slib mi, ať se děje cokoli... tak přežiješ" „Slibuji, slib mi to taky. Miluji tě." Políbil jsem ho na rty a s katanou v ruce vyběhl ven. Poslední co jsem slyšel bylo „Miluji tě." Opět, zase vládla panika, lidé brečeli nad mrtvými těly své rodiny a přátel. Hrozný pohled, vrátil jsem se zpátky do stanu.

Shin už byl oblečený a připravený vyrazit, chytil jsem ho za ruku. Společně jsme vyběhli ze stanu k veliteli našeho oddílu. A je to tady, to čeho jsem se bál nejvíce, rozhodování kdo z nás dvou půjde s nimi, mezitím co ten druhý půjde do bezpečí s ostatními z vesnice. „Budu to já" nestihl jsem nic říct, bylo pozdě. Bylo rozhodnuto že ten co půjde do nebezpečí bude Shin. „Jdeme" zvolal velitel. Shin se na mě otočil a uvěznil mě ve svém objetí, brečel jsem. Shin se odtáhl a rukou mi pročesal vlasy, a nakonec utřel slzy.

 Shin se odtáhl a rukou mi pročesal vlasy, a nakonec utřel slzy

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

 „Neplakej, já se ti vrátím a neporuším tím slib. Miluji tě a ten včerejší večer byl úžasný. Pojď ke mě" brečel jsem mu do hrudi, ano měl pravdu včerejší večer byl výjimečný a kouzelný a je jen otázka zdali takový večer zažijeme znovu. Společně. Dal mi dlouhý polibek „Nezapomeň na mě, taky tě miluji" Ještě dvakrát mě dlouze políbil a pak se rozběhl za ostatními. Z dálky mi s úsměvem zamával, naplno jsem se rozbrečel a spadl na kolena. Teď ale nebyl čas na brek, to mohu i potom. Teď je nejdůležitější se dostat k ostatním a hlavně do bezpečí, musím zůstat na živu a tak splnit svůj slib. A taky doufat že nás osud znovu dá dohromady.

Tak, konec dalšího dílu. I když byl krátký tak doufám že se líbil. Mám už sepsaný konec a myslím si že to budou mít oba ještě dost těžký, no a jak to dopadne? Budete si muset počkat do konce. :D / Omlouvám se za gramatické chyby.

Přes 1100 slov.

Sen nebo skutečnostKde žijí příběhy. Začni objevovat