❝tak moc mě mateš. něco děláš mému srdci a já si to neumím vysvětlit.❞
❝omlouvám se.❞
-
seo changbin je sedmnáctiletý teenager, který skrývá tajemství z minulosti. tajemství, které ničí jeho již dosti zkažený vztah s jeho matkou. má v plánu svoje ta...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
---
"Myslíš , že ostatní za chvíli přijedou?" Zeptal se znepokojený a nervozní hlas Jeongina. Jisung a Woojin s ním seděli v obýváku a čekali. Jeonginovi rodiče jsou neustále v práci, takže jsme tam v klidu mohli kdykoliv něco uspořádat.
"Určitě přijdou." Woojin ujišťoval mladšího, když své dárky pro něj pokládal na stůl před ním.
"Jo, konec konců jsou to naši kamarádi." Dodal a začal po vínově fialovým gauči hledat ovladač.
"A jestli ne, nakopám jim prdele." Řekl Jisung s úsměvem a ukázal na něj palce na horu.
"Jazyk!! Jeongin je tady!!" Woojin vykulil oči více než maknae.
"Nejsem dítě," Zamumlal Jeongin s vyšpulenými rty, když kolem sebe máchal rukama. "Ode dneška už mi je 17!"
"Jasný." Odpověděl mu Woojin. "V podstatě ti je pět."
Vypadalo to, že se Jeongin rozhodl hádat s Woojinem o jeho věku, a proto jsem radši zapnul televizi. Zvýšil jsem hlasitost a Jisung si sedl vedle mě.
Podíval se na mě. "Dobrá prácey Binnie." Woojin s Jeonginem se už začali hádat, ale kvůli hlasitosti televize jsme je naštěstí neslyšeli.
"Neříkej mi tak." Řekl jsem automaticky když jsem se bez hnutí koukal na televizi. Moje oči se po pár sekundách zastavily na hodinách. Bylo devět hodin. Poté se moje oči přesunuly ke dveřím ale Jisung mě přerušil. "Vypadá to tak, jako kdyby jsi někoho čekal." Řekl mi s jeho "Já vím všechno." výrazem.
Hodil jsem po něm polštář, který ležel vedle mě a spokojeně jsem se usmál, když jsem uslyšel vyjeknutí Jisunga. Tohle bylo rozptýlení. Rozptýlení od toho, že jsem doopravdy někoho čekal. Toho někoho jsem celý týden neviděl.
"Jsi tak zlý." Řekl Jisung, když si upravoval vlasy. Hádám, že tím před tím doma strávil i hodiny. Chan, Woojin a Minho byli z naší party nejstarší, takže jsme s nimi často nechodívali ven, kvůli a tak. Takže dnes se Jisung rozhodl využít tu úžasnou možnost vidět Minha.
Znova jsem se přistihl, jak se koukám na hodiny a poté zase na dveře.
"Klídek." Řekl Jisung a dal mi svoji ruku na tu moji. "Tvůj přítel brzo příjde."
Odhodil jsem jeho ruku z té mé a snažil se ho ignorovat. Nasadil jsem si svoji černou čepici, aby si nevšiml mých červených tváří. Jisung vypadal, že mu to je jedno a začal se dívat na kdramu, která hrála v televizi.
Hlasité zaklepání na dveře přerušilo Woojinovu a Jeonginovu hádku, díky bohu. A náš maknae doslova vyskočilo z gauče a běželo ke dveřím. Otevřel dveře a v nich stál Chan, Seungmin a Hyunjin. V rukou měli spacáky a smáli se. Snažil jsem se vymazat zklamání v mém srdci, když jsem neviděl člověka, na kterého celou dobu čekám.
