18.

52 8 1
                                    

,,Rozlitá sklenička pod stolem šest!"

Už byl večer a hosté byli v dobré náladě.

,,Nebude vadit, když to vytřu až za chvíli?"

Falešný úsměv. Ale co bych pro zákazníka neudělal.

,,Bude."

Chytil mě za vlasy. Strhl mě na zem do té louže.

,,Pusťte mě prosím vás."

Klečel jsem a prosil.

,,Jak si přeješ. Příště budeš zase klečet, prosit o něco jiného a tou svou držkou taky uklízet něco jiného."

Někdy by bylo lepší nechápat.

,,Pane tohle je moc! Pusťte mě a já to vytřu."

Ani má ochota nebyla nekonečná.

,,Nechám tě. Stejně tě tam čeká přítel."

Násilím mě políbil. Až pak mi došla jeho slova, když jsem viděl utíkat Rika z baru.

'Jsi nicka, víš to?'

'Ano... vím to moc dobře.'

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 30, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Jen trocha smíchuKde žijí příběhy. Začni objevovat