3.

87 16 1
                                    

,,Pojď, svezu tě do školy."

,,Naser si."

Rád bych jel.

,,Cos to právě řekl?!"

Promiň mi to, já nechtěl.

,,Ty vole, tak mě tam hoď."

Tohle jsem neříkal já... mluvil za mě ten druhý.

,,Fajn! Dojdi si tam jak chceš. Peníze na oběd máš na stole a večer na mě nečekej."

Naštval jsem ji. Byla hodně vynervovaná, protože musel pracovat dlouho, aby nás uživila.

,,Sbohem!"

To ne já, to on. Byl ve mě... byl v mém těle.

'A teď si můžu pohrát s tebou.'

Lekl jsem se. Mluvil ve mě. Byli jsme jedno tělo, ale dvě osoby, dvě mysli.

'Pusť mě ven!'

Kolem mě byla tma. Byl jsem hluboko ve svém nitru. Neuměl jsem ven, neuměl jsem vládnout vlastnímu tělu.

'S velením se rozluč. To teď přebírám já.'

Choval se jako psychopat. Nedovolil mi jen se podílet na velení. Seděl jsem ve tmě a mohl jen sledovat, co se děje. Co ten magor provádí ostatním.

Jen trocha smíchuKde žijí příběhy. Začni objevovat