Draco Malfoy princ Zmijozelu ✔(|.Díl)

Záchrana

Nevěřícně jsem na něj hleděl." To je Kretén ten Weasley přísahám že až ho najdu tak ho vlastnoručně uškrtím". Řekl jsem skrz." Musím se vydat do toho lesa". Otočil jsem se směrem k němu vůbec nevypadal dobře." Ne já půjdu s tebou". Vzdorovitě se na mě podíval." Ne
Andersi podíval jsi se na sebe, víš v jakým jseš stavu ?
" To říká ten pravej, krvácí ti ten a máš velkou ránu v boku". Měl pravdu taky jsem na tom nebyl dobře ale Hermiona mi za to stojí." Prosím nech mě jít s tebou..... vím že ti na ni záleží a mě taky". Nechtěl jsem si to přiznat ale měl pravdu vážně mi na ni záleží." Dobře ale ani jeden se v tomhle stavu přemisťovat nemůžeme takže to vezmeme zadní chodbou". Řekl jsem a pomohl mu na nohy. Oba jsme v, šli že sklepení a za jedním sloupem v místnosti vyšli na zahradu. Bylo to stejné jak když jsem utíkal minule." Umíš létat na koštěti ? Zeptal jsem se ho protože mě něco napadlo. Jelikož bychom byli o hodně rychlejší." Že váháš". Právě se mi vybavila zpomínka která dlouho nevyplula na povrch mé mysli.

"Thomasi neboj se jen na to koště nasednout a lechce se předkloň". Křičel jsem na něj že vzduchu tehdy kdy u nás žil jsem už uměl na koštěti skvělé." Dobře ale nespěchej na mě". Řekl Thomas sedl si na koště , předklonil se a odrozil se od země." No vidíš". Řekl jsem oba jsme se začali smát." Závod ? Navrhl Thomas." Fajn ale moc si nevěř". Zase jsme se začali smát.

Při té vzpomínce se mi udělalo špatně. Jak jsem se k němu mohl tak chovat, to byla velká Chyba." Promiň že jsem se k tobě tak celé roky choval". Prohodil jsem k němu." V pořádku já ti odpouštím". Řekl a obejmula mě. Já mu obejmutí platil. V tak jsem z naší kůlny dvě starší košťata a jedno podal Thomasovi. Aby jsme si nasedli na košťata a vzlétli jsme. Letěli jsme nad Lesem a pozorovali okolí. Když jsme letěli přibližně čtvrt hodiny, jsem zahlédl stan, jejich stan. I Thomas ho zahlédl a oba jsme začali klesat. Košťata jsme opřeli o strom a vydali se ke stanu. Když jsme od stanu byli od stanu asi deset metrů uslyšeli jsme hlasy : Hermiono je mi to líto ale nemám na vybranou němužu tě pustit utekla by si a já nemůžu dopustit aby ti něco udělal". Pak najednou všechno utichlo." Rone okamžitě mě pusť ". Zatnul jsem pěsti a musel jsem se ovládat abych tam hned nevypadl za to Thomas měl jasno." Proč ji nenecháš jít Weasley když si to přeje ? Řekl Thomas a vytáhl z kapsy u kalhot hůlku, já ji měl už připravenou. Najednou ze stanu vyšel Weasley...