6. Jak se mám vlastně učit?

60 11 10
                                    

Tak mě tady máte zas.

Pojďte, uděláme si pohodlíčko, připravíme třeba i nějaký ten doping v podobě studentské směsi.

Pokud někdo neví, o co jde, tak vězte, že je to výborný způsob, jak vyhecovat mozek k co nejvyšším obrátkám.

Ale pozor! Má to jeden háček.

Užívat pouze v přiměřeném, raději menším, množství.

V opačném případě se totiž nacpete a nemáte pak nejmenší chuť cokoliv dělat, natož se něco učit. A víte proč? To proto, že„pan„ mozek dá striktní příkaz:

„Veškerou energii soustředit do žaludku!

Takové zásoby se musí řádně zpracovat!

A taky uložit, udělat si zásoby na horší časy v podobě tuku."


Tak, tohle asi většina z nás nepotřebuje.

Proto opakuji:

Pouze malé množství studentské směsi nám prospívá.


A co že to tedy vlastně je? Žádný strach, jsou to jen samé dobroty:

-kousky čokolády - 2 až 3 kostky nalámat /ne víc/

-sušené ovoce - třeba i rozinky

-ořechy - 2 až 3 jádra vlašských ořechů.

Toť vše. Nic moc složitého, takže to zvládne každý. :)


Máme tu ale ještě i jinou možnost.

Výborná je i syrová zelenina.

Tady se, navíc, ani nemusíme tak moc omezovat co do množství, neboť zelenina je téměř bez kalorií.

Ale i zeleninou se můžeme přecpat, prostě, všeho s mírou.

Nebo si vezměte třeba jablko.

Doma naservírujeme v mističce, na cestu ven můžeme nasypat do malé krabičky, či skleničky, fantazii se meze nekladou.


A další, snad ještě důležitější je pití.

- Nejlepší je čistá studniční, či pramenitá.

No ano, je opravdu řeč o „obyčejné„ vodě.

Že to není ono? No dobrá, pak tedy nabízím další fíglík:

-přidáme-li do vody šťávu z citronu a lístek máty, máme chutný a zdravý nápoj s příjemnou vůní.

Vyzkoušet můžeme i bylinkové čaje - v létě samozřejmě chlazené.

Tady pozor, bylinky střídáme. A vůbec nejlépe bude, když si o nich i něco přečteme.

Ale ne právě teď, my se chceme dostat k učení, vzpomínáte si?

Zatím jsme jen mlsali, tak pojďme taky na chvilku něco dělat..


Každý z nás jde na učení trochu jinak.

Někdo se učí zpaměti a papouškuje doslovně celý text.

To je, podle mého názoru, dobré pouze tehdy, když se musíme naučit doslovně například:

vyjmenovaná slova, báseň, nebo třeba stupnici tvrdosti nerostů a podobně.

V ostatních případech převažují nevýhody.


Nevýhody doslovného učení zpaměti:

1. Naučení takového textu trvá většinou hodně dlouho.

2. Vypadne ti jediné slovo a nevíš, jak dál.

3. Vypadne ti začátek textu a ty najednou neví nic.

4.Pokud tě někdo přeruší, nezbude ti nic jiného, než začít znovu od začátku.


Proto, pokud je to jenom trochu možné, doporučuji raději

vyprávění vlastními slovy.

Zpočátku se to někomu může zdát těžší, ale brzy objevíte plno výhod.

Používáme různé tvary slov stejného významu /synonyma/,

takže, když nám pak vypadne jedno slovo, dokážeme jej nahradit jiným, podobným, protože nad tím přemýšlíme / na rozdíl od papouškování/.

Jak se vyhnout pětce?

Nemusíme si nacpat do hlavy celý dlouhý text, vytáhneme si z něj

jen to nejdůležitější.

Umíme stručně, tak na trojku?

Pak, protože ještě máme čas a energii, /a chceme přeci jen lepší známku/, začneme teprve učivo rozšiřovat a doplňovat o další podrobnosti.


Bližší vysvětlení s konkrétními příklady naleznete v další kapitolce, pro dnešek se s vámi loučím, brzy však nashledanou.


* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Těším se na vaše komentáře, zkušenosti a nápady.

                                                                                       Vaše VladPeDa

Fígle, jak na toKde žijí příběhy. Začni objevovat