Holidays with Denis Stoff [CZ - Asking Alexandria]

1.

Dnes je poslední den školy. Chodím do třetího ročníku na gymnázium. Jsem ve třetím ročníku nebo-li septimě.

Dnes bych měla letět za svým bratrem, kterého jsem už hodně dlouho neviděla. Jelikož jsem taky dlouho neletěla letadlem tak z toho mám trochu strach. Přeci jenom 10 hodin v letadle bude strašná nuda.

Své černé vlasy jsem si svázala do vysokého culíku, zapnula jsem si knoflíčky na bílé košili, kterou jsem zastrkala do kolové kostičkované sukně. Vždycky jsem chtěla nosit školní uniformu, ale teď toho lituji. Nemám ráda kostičkované sukně.

Zaklepala jsem na dveře koupelny, kde se upravovala Adel. Adel je má kamarádka. Známe se od šesté třídy, co jsme sem obě nastoupily.

"Adel hoď sebou." Řeknu.

"Poslední den a slečna Nikol Cassells musí být ve třídě brzo." Zavtipkuje kamarádka když vyleze z koupelny.

"Mlč a pojď" řeknu a vyjdu ze dveří našeho pokoje. Adel zamkne a jde za mnou. Popravdě se mi odtud nechce, ale dva měsíce utečou jako voda a hlavně s Jamesem.

Po snídani jsem se vydaly do třídy. Sedla jsem si na své obvyklé místo a čekala na příchod učitele. Těšila jsem se až uvidím Jamese. Nedokázala jsem myslet na nic jiného. Jamese jsem neviděla od odchodu tátu. Odešel táta a odešel i James. Nejhorší období pro mě a mou mamku. Taky konečně poznám jeho kamarády.

Zazvonilo a do třídy přišel třídní učitel. Třída utichla a postavila se. Učitel řekne ať se posadíme a tak se třída posadí zpět do lavic. Učitel začne vykládat svůj proslov jako každý rok.

"Jsme mile rád, že jste moje třída. Po některých z vás se mi bude stýskat. Přeji vám krásné prázdniny. Žádné pití alkoholických nápojů a braní návykových látek a různých věcí, na které můžete vypěstovat závislost. Už to nebudu prodlužovat a začnu.." Postupně začal vyjmenovávat lidi ze třídy a předávat jim vysvědčení.

"Nikol Cassells." Řekne. Zvednu se ze židle a jdu k němu.

"Tvé vysvědčení se nemění. Jsi stále slušná dáma s krásným vysvědčením. Přeji ti úspěch do nového školního roku." Řekne a usměje se.

"Děkuji pane učiteli" řeknu a jdu zpět do lavice.

Po necelé půl hodině nás propustil. Mám 45 minut na to se dostat na letiště a odletět z Kalifornie do Londýna.

Vzala jsem si všechny věci, rozloučila jsem se s kamarádku se slovy, že jí budu volat a chytla první taxík, který kolem mě projel. Řidič mi pomohl dát zavazadla do kufru od auta. Řekla jsem mu, že chci jet na letiště. Kývnul a vyjel od školy směrem k letišti.

Po cestě plné zastavování, předjíždění a nadávek jsem přijela na letiště živá. Zaplatila jsem taxíka a běžel k odbavení.

Po 20 minutách už jsem seděla v letadle a čekala až letadlo vzlétne. 10 hodin v letadle. To je dobrý vtip.

-

"Slečno vstávejte, už jsme přistáli v Londýně." Řekne letuška.

"Děkuji." Poděkuji za probuzení a snažím se dostat z letadla. Dojdu si pro kufr a hledám bratra, který by tu na mě měl čekat.

Když uvidím Jamese s cedulí 'pokud nejsi moje krásná sestra tak na tebe nečekám'. Musela jsem se začít smát. Vezmu si věci a jdu za ním.

"Jamesi!" Vykřiknu a běžím za ním.

"Nikol." Vykřikne mé jméno a odhodí ceduli stranou.

Přitáhne si mě do medvědího objetí. Nadechnu se jeho specifické vůně. Té vůně, kterou jsou už hodně dlouho necítila.

"Tak moc se mi po tobě stýskalo. Jsi tak krásná." Řekne a pod odtáhnutí si mě prohlédne.

"Ty mě taky. Tak hrozně moc si se změnil. Ty tetování jsou tak super!" Řeknu a prohlížím si tetování, které vykukuje z jeho trička.

"Jak to, že ti žádné nemáš?" Řekne, to už sedáme do bílého dodge.

"Bude ze mě právnička. Nemohu mít tetování." Řeknu. James nastartuje a vyjede směr domů.

"Kluci se na tebe těší. Konečně poznají mou mladší sestru. Prý budeš pěkný číslo, protože máme stejné geny." Řekne a zatočí doprava.

"Taky se na ně těším. Jamesi ty a pěkné číslo? I jeptiška to dokáže rozjet víc než ty. Aspoň tak jak si pamatuji." Řeknu. To už parkujeme. Vystoupím z auta a z kufru auta si vyndám své věci.

"Je vidět, že jsem se dlouho neviděli sestřičko." Řekne a usměje se. Zamkne auto a jde k baráku. Vydám se za ním. Chce zabrat za kliku, ale dveře se otevřou sami.

V nich stojí vysoký kluk se středně dlouhými tmavými vlasy, potetovaný. Na sobě má černé tílko a černé džíny.

"To jsi nás vyhlížel Camerone?" Řekne brácha a směje se.

"Ne to Ben. Řekl, že mám jít otevřít dveře." Hájí se Cameron. Za ním stojí středně vysoký kluk se středně dlouhými vlasy světlé barvy. Ve rtu má dva piercingy, též je potetovaný. Na sobě má bílé tričko s nápisem fuck you a černé džíny.

"To by nebyl Ben, aby neslídil." Řekne nějaký kluk, který se tam objevil.

"Ty mlč Same." Zavrčí Ben. Sam má krátké hnědé vlasy, je potetovaný. Na sobě má černé tričko a černé džíny.

"Mohli by jste mlčet všichni a pustit je dovnitř." Řekne kluk, který stál na schodech. Všichni kývli a pustili nás dovnitř.

"Díky Denisi." Řekne bratr. Denis kývne. Denis je středně vysoký kluk s černými vlasy a piercingem v nose. Na sobě má černé tílko ze, kterého mu kouká jeho tetování. Přes to má džínovou bundu a černé džíny.

"Kluci představuji vám mou sestru Nikol. Nikol tohle jsou moji kamarádi." Řekne brácha.

"Ten, co otevřel dveře je Cameron, ten co ho tam poslal je ten největší slídil Ben. Sam je ten, co Bena okřikl a Denis je ten, co nám dovolil vstoupit dovnitř." Představí mi je bratr.

"Ahoj." Všichni mě pozdraví. Taky je pozdravím.

"Denisi ukaž Nikol pokoj. Děkuji." Řekne James. Denis kývne a vezme mi kufry a jde po schodech nahoru. Vydám se za ním.

"Mohu mít otázku?" Zeptá se mě slušně.

"Určitě." Odpovím.

"Ty budeš asi opak tvé bratra, co?" Řekne a zastaví se.

"Proč myslíš?"

"To oblečení, tvůj nevinný výraz." Řekne a znovu si mě prohlédne.

"To je školní uniforma a, abych byla upřímná ty taky nepůsobíš nějak drsně." Řeknu. On se usměje tak, že na mě vycení řadu bílých zubů.

"Takže mám očekávat, že jsi kopie tvého bratra?" Položí mi další otázku.

"To se ještě uvidí." Řeknu.

"Tak tohle je teď tvůj pokoj. Já mám pokoj hned vedle." Řekne. Kývnu a zalezu do pokoje. Konečně si mohu sundat tu blbou uniformu. Oblékla jsem si na sebe černé džíny s dírami. K tomu jsem si vzala černé tričko s potiskem AC DC. Obula jsem si černé boty na tlustém podpatku. Upravila jsem si své černé vlasy a šla dolů.

"Panebože." Vydechl Sam, který mě jako první viděl. Všichni se otočili. Málem jim vypadli oči. Je to celkem změna z nudné uniformy, ale mám prázdniny takže moji uniformu nevytáhnu.

"Nezajdeme někam na jídlo? Když tady máme návštěvu?" Řekne James.

Všichni kývnou. Oblečou se a jdou ven. Čekám na Jamese, který něco hledá a pak jdu taky ven.