Holidays with Denis Stoff [CZ - Asking Alexandria]

7.

"Nikol, vstávej." Třese se mnou Denis.

"Co tady děláš?" Vypadne ze mě. On sipovzdechne.

"James mě jsem poslal. Chtěl, abych tě vzbudil."Řekne.

"Fajn." Řeknu a vylezu z postele.

"Zlobíš se na mě?" Řekne.

"Ne." Řeknu a hledám oblečení, které bychna sebe mohla obléct. On mě chytne za ruku a otočí si mě k sobětak, abych mu koukala do očí.

"Nelži. Zlobíš se." Řekne.

"Já se nezlobím. Spíš jsem naštvaná. Na sebe.Že jsem za tebou šla." Řeknu.

Je vidět, že ho ranilo to co jsem řekla, ale muselajsem to říct.

Tak moc jsem si přála, aby se to nikdy nestalo. Jak naněj mám teď koukat? Jako včera večer asi ne.

"Tak budeme dělat, že se nic nestalo."Řekne.

"To nedokážu." Šeptnu a otočím se.Obléknu si legíny a jdu do kuchyně. Hlavně nebreč. Zhluboka senadechnu, abych zahnala slzy, které se mi derou do očí.

"Tady je naše šípková Růženka. Jak sesvyspala?" Zeptá se bratr.

"Mohlo to být lepší. Nemohla jsem usnout."Řeknu.

"Co bude dnes k jídlu?" Zeptá se opatrněCam.

"Omlouvám se, ale nemám náladu něco vařit.Bude vadit, když si objednáme pizzu?" Řeknu upřímně.

"Nevadí. Tak já jí objednám. Běž si lehnout.Přinesu ti jí nahoru." Řekne Ben a usměje se. Dojdu k němu.

"Děkuji." Řeknu a dám mu pusu na tvář. Dokuchyně zrovna přišel Denis.

Obešla jsem ho a šla jsem po schodech nahoru. Popříchodu do pokoje si lehnu do postele. Napíšu Adel jestli bychjí mohla zavolat. Odepsala, že na tohle čeká celý den.

Vytočila jsem její číslo.

"Zlato, jak ti je?" Řekne hned jak to zvedne.

"Nijak." Řeknu.

"Mluvila si s ním?"

"Ano."

"A?"

"Prý můžeme dělat, že se nic nestalo."Řeknu.

"Dokážeš to?"

"Možná. Byl to přeci jenom úlet. Pro něj tonic neznamenalo a pro mě taky ne." V tu chvíli, když jsemtohle řekla jsem si to uvědomila. Vždyť v tom nic nebylo.

Žádný cit, který by tam být měl. Jen jsem trochupřestřelila.

"Vážně?" Řekne nechápavě Adel.

"Ano. Mě je to vlastně fuk. Pokud on dokážedělat, že se nic nestalo tak to dokážu i já." Odpovím.

"Z jedné strany jsem to posrala já a z té druhéon. Proč já bych měla trápit?" Dodám.

"Konečně slyším tu Nikol, která je hrdá na toco udělala. A jestli zrovna ne tak to dokáže úplně v kliduvyřešit. Ale co budeš dělat až se to stane znova? Znáš se mocdobře." Řekne. Má pravdu. Dál už to pak zapírat nemohu.

"To nevím. Zatím se nic nestalo tak to nebuduřešit." Řeknu.

"Dobrá. Hele jdu na jídlo. Zavoláme si zasevečer?" Řekne.

"Určitě. Pa." Řeknu a položím to. Vlastněmi tohle to ,,zjištění" pomohlo. Někdo zaťukal a vstoupil.

"Nesu ti jídlo princezno. Jak ti je?" ŘekneBen a podá mi talíř s třemi kousky pizzy.