Holidays with Denis Stoff [CZ - Asking Alexandria]

24.

"Vstávej princezno." probouzí mě Denis. Při otevření očí se mi naskytne pohled na rozcuchaného Denise s jídlem v ruce.

"To je pro mě?" řeknu a sednu si. Přitáhnu si k sobě deku. Kývne a podá mi tác s vajíčky, toustem a pomerančovým džusem.

"Děkuji." řeknu a dám mu pusu.

"Není zač." řekne a sedne si vedle mě. Dám se do jídla s trochou obavy. Když jsem do pusy dala první sousto, obavy mě přešly.

"Je to výborné." řeknu a naberu na vidličku, kterou nasměruji k jeho puse.

"Ty jo, ono je to fakt dobré." řekne. Usměji se.

"Ostatní ještě spí?" zeptám se.

"Kromě Jamese ano." řekne.

"Nechápu. Jak to, že James nespí?" řeknu. Natáhnu se pro Denisův telefon, abych zjistila, kolik je hodin. Bylo devět.

"Zvrací na záchodě." řekne. Odložím tác s jídlem a obleču si Denisovo tričko a kalhotky. Vydám se za Jamesem na záchod. Když tam přijdu praští mě do nosu strašný smrad. James leží na záchodě a sotva dýchá.

"Jak ti je?" zeptám se ho. James zvedne hlavu a podívá se na mě.

"Spala si s ním?" zeptá se mě.

"Cože?" odpovím. Nevím, jestli slyším dobře.

"Jestli si s ním spala. S Denisem." zopakuje to. Kývnu pro ne.

"Tak proč si nebyla u sebe v pokoji?" položí mi další otázku.

"Nechtěla jsem tam spát sama, a navíc jsme koukali na film a já usnula." vymluvím se. James kývne. Nechci, aby mu bylo ještě hůř, než je teď. Jednou se to dozví.

"A teď odpověz ty mě. Jak ti je?" zeptám se znovu.

"Už je to lepší. Půjdu si lehnout." řekne. Pomohu mu na nohy a jdu s ním k němu do pokoje. Opatrně mu pomohu do postele a odejdu. Jdu k Denisovi. Zavřu dveře a podívám se na něj.

"To, co se stalo včera večer se James nesmí dozvědět ano?" řeknu.

"Aspoň ne dnes. Už se mě na to ptal." řeknu a posadím se na postel.

"A co jsi mu řekla?" zeptal se Denis.

"Že jsem nechtěla spát sama v pokoji a koukali jsme na film a já usnula." řeknu. Denis kývne.

"Víš, že mu to budeš muset jednou říct?" řekne.

"Vím, ale dneska to nebude. Zbláznil by se." řeknu.

"Dobrá. Dojez si snídani." řekne. Kývnu a dám se do zbytku vajíček. Musím říct, že takhle dobrý vajíčka jsem dlouho nejedla. Mám tak dokonalého kluka. Je dobrý jak v kuchyni, tak i v posteli. Nad včerejším dějem jsem se musela usmát.

Když jsem dojedla snídani odnesla jsem to dolu. Dala jsem nádobí do dřezu a vydala se do obýváku, kde hrála televize. Kluci a Adel leželi na gauči a mrtvolným výrazem koukali na televizi.

"Jak jste se včera měli?" zeptám se. Kouknou na mě tím jejich pohledem a pak se zase dívají na televizi.

"Asi zábava." řeknu a jdu nahoru. Zavítám do svého pokoje, kde se převléknu do svého oblečení a tričko jdu vrátit Denisovi. Zapomenu zaklepat, a tak do pokoje vtrhnu. Denis tam zrovna stojí jen v boxerkách a hledá, co si vezme na sebe. Zavřu dveře a opřu se o ně. On se otočí. Já se na něj usmívám a v ruce držím jeho tričko.

"Něco hledáš?" zeptám se ho. On si všimne trička. Usměje se a jde ke mě. Chce se pro něj natáhnout, ale já ho schovám za záda.

"Ne ne. Zadarmo to nebude." řeknu a uculím se. On se usměje a přiloží své dokonalé rty na ty moje. Rukama mi sáhne za záda a vezme si tričko.

"To bylo zákeřné." řeknu a založím si ruce na prsa.

"To bude tím, že jsem tak dokonalý." řekne.

"Cože jsi?" řeknu. Denis na mě vyplázne jazyk.

"Všichni už jsou vzhůru?" řekne a natáhne si černé tepláky. Kývnu. Čapne mě za ruku a jde se mnou do obýváku. Leží tak jak leželi, když jsem tu byla.

"Co dnes budeme dělat?" zeptá se Denis.

"Vy dva si dělejte, co chcete. Já, jestli se hnu, tak se pozvracím." řekne Cam.

"Ale notak. Snad nebudete celý den ležet na gauči." řekne Denis.

"Ne pak půjdeme do vlastních postelí. Co tak najednou, že chceš něco dělat? Sis včera vrznul?" zavtipkuje Ben. Podívám se na Denise a ten se podívá na mě.

"Počkat to jako fakt?" vyjekne Ben. Do prdele. James vypne televizi a podívá se na mě. On mě zabije! Ne, on nás zabije!

"Dneska ráno si mi říkala, že jste se spolu nevyspali." řekne zatím v klidu James.

"Nechtěla jsem ti to říkat, když ti bylo špatně. Chtěla jsem ti to říct jindy." řeknu.

"Kdy jindy? Až budeš odjíždět? Mě nevadí, že se s ním spala. Fajn trošičku mi to vadí, ale nejvíc mi vadí, že jsi mi lhala." řekne James a jde ke mně.

"Mrzí mě to. Nevěděla jsem, jak bys na to reagoval a nechtěla jsem, aby si byl naštvaný." řeknu.

"Pozdě." řekl a odešel nahoru. Sakra! Vydala jsem se za ním nahoru. Zaklepala jsem na dveře a čekala, jestli mě pustí dovnitř. Pustil. Tak to asi nebude tak naštvaný.

"Jamesi, moc mě to mrzí. Nechtěla jsem ti lhát." řeknu.

"Chápu, že jsi mi to nechtěla říkat, ale já bych se nezlobil. Za chvíli budeš dospělá. Vlastně zítra máš narozeniny." řekne a otočí se na mě. Kývnu.

"Panebože. Mojí sestřičce bude 19 let." řekne James a zasměje se.

"Už na mě nejsi naštvaný?" zeptám se ho.

"Pojď jsem. Jasně, že ne. Sice je na tebe Denis starý, ale tobě se vždy líbili starší kluci." řekne. Je o sedm let. To není hodně.

"Jak to můžeš vědět? Naposledy si mě viděl, když mi bylo deset." řeknu.

"Mám v LA kamaráda. Většinou mi o tobě něco řekl." přizná se James.

"Nechával jsi mě sledovat? Že se nestydíš." řeknu a uchechtnu se.

"Musel jsem vědět, jak se má moje malá sestřička." řekne a usměje se.

"Z jedné strany se měla dobře, ale z té druhé už to dobré nebylo." řeknu.

"Mrzí mě to. Vlastně... nechtěla by ses sem nastěhovat?" zeptá se mě.

"Máš teď poslední ročník ne?" dodá. Kývnu.

"Vejšku můžeš studovat tady." řekne.

"A to by nevadilo?" řeknu.

"Blázníš? Ani nevíš, jak bychom byli rádi. Hlavně Denis." řekne. To je pravda. Mohla bych se za ním vrátit a být s ním.

"To beru, ale nikomu to neřekneme. I když se bude cokoli dít." řeknu. James kývne. Obejmu ho. Denis se mě jen tak nezbaví.