Je to v pořádku.

5.

"Alexi? Ty někam jdeš?"

"J-jo, musím si pročistit hlavu."

Musím se opít, kurevsky moc.

"F-fajn.. Já.. Počkám na tebe."

"Nemusíš, nevím v kolik se vrátím."

"Dávej na sebe pozor, mám tě rád."

Jen rád?

"Já tebe taky, dobrou, Jamesi."

-----

Doprdele, jsem úplně nasračky, snad tě nevzbudím..

"A-alexi? T-to jsi ty?"

"Kůrvá, promíň méďo, nechtěl jsem tě vzbudít."

Melu úplné sračky, měl bych jít spát.

"To nevadí, nemáš hlad?"

Vážně sis nevšiml, že jsem opilý?

"Jáásnýý, nebo né, radši mi řekni co ty a ten tvůj Luk?"

Špatné téma, měl bych přestat.

"Myslím že ho miluju, dneska se ke mně v práci choval tak hezky, ale to rande nám zrušil a přesunul ho na zítra."

"Víš, Jamesi, VŮBEC ale VŮBEC se mi ten tvůj Luk Puk nelíbí a asi nechcí aby ses s ním vídal. Jsi můj."

"A ty opilý, nevíš co říkáš."

Takže sis všiml.

"Víš co vím? Že tě miluju a že tě chci, kurva hodně tě chci!"

"Alex...!"

Začal jsem tě líbat. Proč jsem to udělal?
Bylo to krásné.

"Přestaň Alexi, jsi opilý. Nemůžu tvé slova brát vážně. Pojď, uložím tě."

"Budeš spát se mnou, mééďo?"

"Ne, brzo vstávám."

"Vždyť je zítra sobotáá."

"A? Dobrou, Alexi."

"A pusu na dobrou noc nedostanu?"

"Ts, tak dobře."

"Neodoláš m..."

Měl jsi tak sladké rty.

"Teď už vážně dobrou, princezno."

"Važně tu se mnou nezůstaneš přes noc?"

"Tak dobře."

Usnul jsem ve tvém objetí, zase. Miluju tě, Jamesi. Buď můj, prosím.