43.

17 3 0
                                    

Bydleli jsme spolu týden, na tu postel jsme se vykašlali, spal jsem s ním.
Bylo mi dobře.
Konečně jsem na tebe nemusel myslet.
Tedy, někdy jsem dostával záchvaty.
Úzkosti. Vzteku. Strachu. Bolelo to.
Ale Luk vždycky uklidnil.
Je hezké mít nejlepšího kamaráda.

"Co si dáš na oběd?"

Vařil jsem , on vařit neumí.
Baví to.

"Nechávám to na tobě! A nebo, nechceme někam zajít?"

Ne, tady je mi dobře.

"Nooo.."

"Prosím, Alexi, pojďme, zvu tě, prosíím!"

Neodolám mu, jak bych mohl?

"No tak fajn, ale vybírám restauraci."

"Nooo tak faaajn."

Hlavně levně.
Pořád nemám práci, ale zítra jdu na pohovor.
Práce v cukrárně.
Vždycky jsem chtěl mít cukrárnu.
My jsme chtěli mít cukrárnu, Jamesi..

Je to v pořádku.Kde žijí příběhy. Začni objevovat