Je to v pořádku.

21.

Cesta probíhala dobře, teda až na zastávku u nějaké samoobsluhy. Bylo pozdě, nečekal jsem že potkáme Sama, ale byl jsem rád, mám ho rád.

"Alexi?"

"Same? Co tady děláš rád tě vidím! Jak se vlastně máš?"

"Jsem tu na pár dní u bratra, ale o mě nejde. Dlouho jsme spolu nebyli, ani ses mi nepochlubil že někoho máš, jestli to teda není jen sexy kamarádíček. Pokud je, mohli bychom se zase někdy sejít, co ty na to?"

Cítil jsem, jak mě propaluješ pohledem, ale to jsem v tu chvíli nechtěl řešit, byl jsem zakoukaný na to, jak si tě Sam prohlížel.
Jsi můj, copak to nechápe?

"Nechtěl by se sejít."

"Takže jste spolu?"

O co tady jde? Co děláš Jamesi?

"Nejsme."

"No tak kamarádi s výhodama? Alex je v posteli úplně úžasný, že?"

Červenám se, tohle nedopadne dobře.

"Doufám, že sis to s ním užil, ale Alex se nebude bavit s někým jako ty."

"Prosím? Co je na mně špatného?"

"Taková děvka, zapomeň že se s někým takovým bude MŮJ Alex bavit."

"Jamesi, nebuď na Sama tak hnusný, vždyť o něm nic nevíš a.."

"Nepleť se do toho Alexi!"

Nehádáte se náhodou o mně, Jamesi?
Co se zase děje?

"Fájn, tohle začíná být divný, takže už půjdu. Ještě se ozveme Alexi, pa."

Tak naštvaného jsem tě nikdy neviděl..

"J-Jamesi co se děje?.."

"Nechci aby ses s ním bavil. Asi, asi žárlím, promiň."

"Awww, dobře, nebudu. Jdeme do auta?"

"Jo, jen si skočím pro kafe.."

Jsi tak roztomilý.
Miluju tě.