Je to v pořádku.

20.

Už oblečený jsem přišel do kuchyně kde na mě na stole čekaly lívance.

"To jsi nemusel."

Pousmál jsem se.

"Kam vlastně pojedeme?"

"Ale musel, jinak pojedeme do hotelu.. u moře, takže si sbal věci i na déle, uvidíme jaké bude počasí a když tak se tam zdržíme a budeme spát buď v autě nebo ve stanu, ať zbytečně nemusíme platit, co ty na to?"

"Nechceš si mě vzít?"

Odpověděl jsem se širokým úsměvem, až potom mi ale došlo co že jsem vlastně řekl.

"T-teda, byl to vtip, ch-chápeš."

"Samozřejmě že si tě chci vzít, ale o ruku bych tě měl asi žádat já. Mimochodem dělej, za hodinku vyrážíme. Pojedeme den a půl, tak šup."

Musel jsem být úplně červený když jsem odcházel, co se to právě stalo? Znamená to, že mě miluješ? Ne, ne jistě-že ne, jak mě to napadlo? Jsem tak naivní.