Je to v pořádku.

26.

Na co bereš proboha tolik vína?!

"Chceš mě opít?"

"Mhh, ne, jen ať se uvolníme. Přijdeš mi napjatý."

Zase ten vyzývavý úsměv.

-----

Ta výřivka je obrovská, musela stát tolik peněz..

"Co ty na to?"

"Je fakt velká!"

"Líbí se ti?"

"Moc!"

"Mohl bych takovou koupit k nám, ne?"

K Nám. Já a Ty. My.

"Možná trochu menší, abychom ji měli kam dát."

Tak dobře jsem se bavil že jsem si ani nevšiml toho, že do mě liješ jednu skleničku vína za druhou.

"Jamesi?"

"No?"

"Miluješ mě?"

"J-já nevím, asi, asi ano. Miluju tě, Alexi. Co cítíš ty ke mně?"

"Miluju tě. Už dlouho, konečně ti to můžu říct, mám pocit že jsem o něco lehčí."

Začíná ze mně mluvit alkohol.
Líbáš mě.
Z ničeho nic, ale mě to nevadí.

"C-co děláš?"

Musím být červený jako rajče.

"Beru si tě."

Po téhle větě si už nic nepamatuju.