Family 4

Chapter - Nine - Liar, liar pants on fire

Ležela jsem na Nikově hrudi před rozpáleným krbem, na nás byla jen tenká přikrývka. "Co jsi řekla bratrům?" zeptal se a při tom mne líbl na spánek, jednu ruku měl obmotanou kolem mého pasu.

"Řekla jsem, že jsem jela za Lexi, to je ta blondýna, jednou ses s ní setkal," připomínala jsem mu. Krátce kývl.

"Jo, to je ta, co se na mne dívala, jako na vraha, nechápu proč," ironicky se zasmál.

"Jak řešíš situaci v New Orleans, jak jsem viděla, tak s Marcelem jste stále kamarádi," ušklíbla jsem se. "Doufám, že brzo získáš své město zpět," přiznala jsem mu.

"Přemýšlel jsem, jak je možné, že má přítelkyně stále nosí prsten od svého bývalého, navíc, když je to můj bratr," pozvedl jedno obočí a zvedl mou dlaň. Při tom si prsten prohlížel.

"Jsi naštvaný?" odhadovala jsem a při tom se posadila, on se opřel o lokty a sledoval mne.

"Vlastně, ano, jsem naštvaný, lásko," přimhouřil své oči, trochu jsem se pousmála a pohladila ho po tváři.

"Ne, nejsi, protože, kdybys byl, tak křičíš a uznejme, že ty máš opravdu silný hlas," mrkla jsem na něj, Nik se pousmál, přišlo mu to nesmírně směšné. "Je to narozeninový dárek," pokračovala jsem dál, "nic víc, nic míň, chápeš?" pohodila jsem rukama, Nik si zpátky lehnul. "Mimochodem, stále jsi mi neřekl, jak je na tom tvé New Orleans!" řekla jsem naštvaně.

"Hmm, Marcel je ještě větší kretén, než jsem si zprvu myslel! Vážně, kdo by čekal, že někdo takový, jako je on může vést město!" Povzdechla jsem si a nakonec mávla rukou.

"Rozhodla jsem se, že založím vlastní město," lehla jsem si zpátky k němu. Pohlédl na mne poněkud nevěřícně, "bude jmenovat Terry land, samozřejmě jsi zván, můžeš vládnout po mém boku, jako král!" slíbila jsem mu, Nik se zasmál.

Děkuji za tu poctu, má královno, teď však," postavil se a začal se oblíkat, "mám jednu schůzku s takovým poskokem," mrkl na mne, "má pro mne menší zprávy, hlídá Marcela," upřesnil mi. Jen jsem přikývla.

"Já se půjdu projít," mrkla jsem na něj.

"Ne, nepůjdeš. Zůstaneš tady, protože pokud by tě někdo nežádaný viděl, znamenalo by to, že se to dozví Marcel," zapínal si pásek od kalhot, "což by vedlo k tomu, že by tě buď držel proti tvé vůli, nebo by tě rovnou zabil…"

"Tak zaprvé, jsem dost silná, abych se ubránila a zadruhé, mám hlad a rozhodně se nebudu nikým řídit," ohlásila jsem mu. Ležela jsem na zádech a dívala se na strop, v ten moment nade mnou byl Nik.

"Nikam nepůjdeš, konec debaty, slibuju, že ti někoho přivedu." Lehce mě políbil.

"Ale já…" Znovu mě políbil. "Tím si mne neudobříš, Niku," vrtěla jsem hlavou.

"Prostě tu zůstaň, slibuju, že ti někoho na jídlo slibuju," zopakoval mi. Protočila jsem oči v sloup. V ten moment zmizel, povzdechla jsem si, vstala jsem ze země a chtěla jít do sprchy, neobtěžovala jsem se oblékat, přece jenom jsem tu byla sama.

"Ahoj," ozvalo z gauče. Otočila jsem se, seděla tam Katherine.

"Co tu…" rychle jsem si vzala deku a obmotala ji kolem sebe.

"Přeju vám to," mrkla na mne.

"Co chceš?" přimhouřila jsem na ni své oči. Katherine, ta se vážně ukáže v pravou chvíli. Má na to snad přirozený talent.

"Nic, ale mám tušení, že tvoje lež má krátké nohy," mluvila v hádankách. Zamračila jsem se na ni, O čem to mluví.

"Co?" vyhrkla jsem.

"Řeknu to takhle, někdo vás přijel navštívit. Napovím… Blondýna, nejlepší Stefanova kámoška," jmenovala. Ztuhla mi krev v žilách.
"Lexi je v Mystic Falls?!" křikla jsem a prohrábla si vlasy. "Cože? Ne, to ne… To je hodně špatné! Sakra!" Katherine se jen hloupě usmívala. "Tak teď je mi tvá návštěva jasná, přijela ses mi vysmívat. Děkuju, ale měla bys zmizet, než se vrátí Nik, mohlo by se stát, že tě zabije, sice ti dal takovou poloviční…"

"Dal mi úplnou volnost, Tatia je už dávno pod kytkama, celý měsíc jsem ji sháněla, jako naprostý kretén a potom se dozvím, že ji zabil Marcel," protočila oči.

"Marcel? Počkat, Marcel zabil Tatiu?" Katherine na mne vytřeštila své hnědé oči.

"Vy to nevíte? Já myslela, že…"

"Ne! Nik s ní má nějaké - měl nějaké nevyřízené účty! Chtěl s ní mluvit, ano, věděl, že ji asi nenajdeš, ale myslel si, že je živá, chápeš? Myslím, že bude zuřit," uznala jsem a nahlas polkla.