Family 4

16

Chapter - Sixteen - Turn it Off

"Máme menší problém," zašeptal jsem do telefonu. Volal jsem člověku, který se mi příčil, ale byl jediný, kdo by mohl, tak nějak pomoct.

"Co by zrovna po mě mohl chtít Damon Salvatore?" ozval se pobavený hlas Klause, drtil jsem v ruce telefon.

"Jedná se o Teresu, má... menší problém," šeptl jsem."Asi se ti to nedoneslo, ale Teresa mi je ukradená," jeho hlas byl pevný, nenašel jsem v něm ani trochu sarkasmu.

"Prosím, ušetři mně téhle komedie, Katherine mi všechno vyslepičila, prostě přijeď!" poručil jsem mu a zavěsil. Uslyšel jsem klapání podpatků, otočil jsem se, za mnou stála Teresa s bourbonem v ruce, usmívala se.

"Bože, jsi tak melodramatický, co kdyby ses trochu uvolnil?" navrhla mi a podávala skleničku, kterou jsem přijal. Zhluboka jsem se napil, to jsem však neměl dělat, přidala do něj sporýš, ta hnusná rostlina mne pálila, jako děvka, zakuckal jsem se a padl na kolena. "To máš za to, můj drahý bratříčku, kdo ti dal právo všechno vyžvanit Klausovi? Já se s ním chci rozejít sama!" Šlápla mi podpatkem na ruku.

"Kurva!" zaskučel jsem, slyšel jsem její zvonivý smích. Rychle jsem se postavil, seděla v křesle a četla časopis, přitom si točila na ukazováček jednu z jejích černých loken. "Tereso," přerušil jsem jí, na chvíli zvedla svůj pohled, poté ho však zpátky znuděně zaryla do textu. "Můžeš mi vysvětlit, co se stalo? Jak je možné, že jsi... že jsi to vypla?" Sedl jsem si k ní a pozoroval jí.

"Taky bys to měl udělat, stává se z tebe měkkota," doporučila mi. "Věděl jsi, že Nina Dobrev a..." Vytrhl jsem jí bulvární plátek z rukou.

"Nezajímá mě nějaká... Poslouchej mě! Co se stalo, když jsi byla pryč?" zuřil jsem, jen si povzdechla.

"Damone, nic ti do toho není," popleskala mne po tváři, "to je jen mezi mnou, Silasem a Katiou," mrkla na mne.

"Teď!" zařval jsem. Sestra se na mne dívala velice nechápavě, za pár vteřin však už byla obklíčená, stál jsem proti ní já, Elena, Stefan, Lexi a připojila se i Katherine, která se jí chtěla odvděčit za ten zlomený vaz. Teresa se zvedla ze sedačky a smála se.

"Děláte si ze mne legraci?" nadzvedla jedno obočí. "To je můj život, jasné? Můžu si dělat, co chci! Když si vypnu emoce, tak vám," nadzvedla jedno obočí, "do toho nic není," zavrtěla hlavou."Ale to si piš, že je!" namítl Stefan, sjela ho nerudně pohledem.

"Bože, jsi ještě otravnější, než Silas, ten alespoň nechce předělat mě," povzdechla si. "Když teď dovolíte," odmlčela se a udělala jeden krok ke mně, "mám hlad, jdu se najíst," chtěla se protáhnout. Katherine věděla, že je teď její chvíle, vystartovala a chtěla jí srazit vaz, avšak čekala to a vyhnula se jí. Chytla Katherine pod krkem a hodila s ní přes celou místnost. "Aby bylo jasno, jsem silnější, než vy všichni dohromady, nepokoušejte mě!" Takže to je řešení? Silas s ní něco udělal, aby byla silnější?

"Co ti Silas provedl?" promluvil jsem, když už byla u domovních dveří. Uchechtla se a otočila."Řekněme, že teď už jsem silná dost na to, abych zabila moji hloupou dvojnici! Pravda, mělo to pár následků... ale ty poznáš sám," mrkla na mne.

"Následků?" zopakoval jsem po ní, řekla množné číslo! Vypla svou lidskost, co bude dál?

"Tak to nevyšlo," šeptla Lexi. Naštvaně jsem se na ni podíval. Bylo nás na ni tolik, proč někdo z nás něco neudělal? Otevřely se vstupní dveře, všichni jsme se k nim podívali, vešel Klaus.

"Máte štěstí, vracel jsem se do Mystic Falls. Jeden holoubek mi pověděl, že něco špatně s mojí Teresou!" zasmál se, "a mám taky povinnost zabít dalšího holoubka, který neudržel jazyk na uzdě, Katerine? Drahá?" sladce se na ni usmál, v ten moment zmizela. "Skvěle, tak jsem se ji zbavil, doufám, že ji dalších pět set let neuvidím," odfrkl si. "Tak, kde je Teresa?" pohlédl na mne Klaus a přešlapoval z nohy na nohu.

"Silas s ní něco udělal, vypnula své emoce," oznámil jsem mu s poklidem. Klaus do sebe natáhl vzduch a narovnal se.

"Hmm, co myslíš tím, že s ní něco udělal?"

"Hodila s Katherine, jako by byla pírko, vzhledem k tomu, že je nejméně o tři sta třicet let Teresa mladší, než ona, mohl by to být problém," šeptl Stefan. Přikývl jsem.

"Když vypne emoce, je šílená, Klausi. Nezažil jsi ji v roce 1888. Ty jsi proti ní krásné štěňátko," vysvětlil jsem mu. Zasmál se, nechápu čemu.