5. Kapitola

422 26 0
                                    

Ještě hodnou chvíli jsem, za její mizející postavou, zírala. Jak jako, že kdybych měla možnost, rozhádala bych Mattea s Ámbar? Proč všichni naráží na to, že Mattea nějak hrozně moc zajímám? Naštvaně jsem šla do svého pokoje. Připravila si do školy, vykoupala se a šla jsem spát. Spánek už vážně potřebuju.

Po celou noc jsem se převalovala. V hlavě jsem měla tolik myšlenek, že jsem nemohla usnout a hrozně mě bolela hlava. Už jsem se viděla, že zítra budu mít velký černý kruhy pod očima. Snažila jsem se, co nejdříve se oddat říši snů, jenže to nešlo.

Přemýšlela jsem nad Matteem. Hlavně o tom dnešku, byl to divný (ale hezky divný) pocit se ho dotknout. Nebo o Simónovi a tomu jak lehce uvěřil Ámbar. Nebo, jak nečekaně, jsem přemýšlela o Ámbar. Někdy mám pocit, že by mohla být fajn, ale to jsou jen lži. Vždycky udělá něco, čím mě překvapí.

Koukla jsem na hodiny a bylo půl čtvrté ráno a já skoro nic nenapsala. "Ráno moudřejší než večera. Můžeš se vším tímhle trápit zítra, Luno! Né teď." řekla jsem si. Převalila jsem se na bok a zavřela oči. Snažila jsem se na nic nemyslet, a když jsem konečně usnula, zdálo se mi jako bych spala asi pět vteřin, než se rozkřičel budík, a potom mě pro jistotou šla vzbudit máma.
Rychle jsem se oblékla, nasnídala a vyčistila zuby, a než jsem se nadála, stála jsem ve škole, v ruce sešit a snažila jsem si opakovat. A po dlouhé době jsem přišla i brzo.
"Tohle se vážně nestává často, aby dívka s objednávkou byla tak brzo ve škole a ještě si opakovala na příští test" zasmál se Matteo.
"Ale, Hošánku, nedělej, že ty ses taky nikdy neučil!" otočila jsem se na něj.
"Samozřejmě, že ne. Všechno jsem pochytil z hodiny. Však víš, že lidi jako jsem já...." najednou se zarazil a vykulil oči. "Teda žádní lidé jako jsem já! Nikdo není jako já!"
Zasmála jsem se. "Vážně, Hošánku, měl bys něco dělat s tím svým egem!"

"Co to slyším? Luna a učit se? To je nějaký špatný vtip, ne?" ozval se za Matteem Gastón. Hošánek se otočil a začal se smát.
"Moc vtipný, kluci." obrátila jsem oči sloup. Jak malý...
"Ale notak, nechte Lunu být." ozvala se náhle odněkud za Gastónem Nina.
"Děkuji, Nino! Aspoň někdo tu je normální." podívala jsem se zpět na dva smějící se kluky.
"Ale musí se uznat, že je zvláštní tě vidět se sešitem." teď už stála Nina vedle mě.
"No, to máš asi pravdu. Ale teď mi jde hodně o známku, takže se musím učit." no, chtěla jsem říct něco jako tohle: 'To já vím! Ale rodiče mě do toho nutí! Já bych se na to bejvala úplně vykašlala! Ale zase nějaký výhody to má. Včera mě doučoval Ma...' nestihla jsem dokončit myšlenku, za kterou bych si později nejraději nafackovala, a už zvonilo na hodinu. Rychle jsem běžela do třídy, ale ještě jsem za sebou slyšela pokřiky "Držíme ti palce, Luno!" a nebo taky od Hošánka "Jestli nedostaneš jedničku, tak už ode mě nikdy nečekej pomoc!"

Do třídy jsem, naštěstí, přiběhla ještě před učitelkou. Připravila jsem si učebnice, rychle si ještě něco zopakovala a už přišli jak ostatní žáci, tak i učitelka.
"Takže, dnes si napíšeme ten slibovaný test. Bude tam všechno až po značky prvků do příprav některých kapalin z bromu. Jako obvykle, vlevo A vpravo B, a žádný opisování, jasný Valenteová?" Koukla na mě. Cože? Vždyť jsem opisovala jen jednou, a ta babizna mi to bude neustále připomínat.
"Ano" odpověděla jsem jednoslovně a otráveně. Tuhle poznámku si prostě nemůže odpustit...

Dostali jsme papíry a kupodivu jsem psala bez problému, až do otázky 13. Otázky 14 a 15 byly o něco těžší. Ale i přes mojí rozržitost, jsem si s tím poradila. 'Hošánek na mě bude pyšný' ušklíbla jsem se. Ale kéžby by to bylo takhle jednoduché i u druhého testu. Tam jsem se u každé otázky zastavila a musela jsem si jí přečíst nejmíň 3x, než jsem si vůbec uvědomila, na co se mě ptají. Měla jsem prostě v hlavě úplně vymeteno. Né, že by se mi tohle nestávalo často, ale teď jsem musela neustále přemýšlet nad Ámbar, Mattem a Simón. A už mě to nebaví! Už by se konečně můj život mohl točit kolem někoho jiného. Neustále tihle tři, to nemají nic lepšího na práci, než mi pořád lézt do hlavy?!
Nicméně, když jsem odevzdávala testy, tak určitě z chemie budu mít za 1, přinejhorším za 2, ale z fyziky buď za 2, nebo za 3.

Lutteo- Vše nemožné je možné  ✅DOKONČENO✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat