Justin:
Holčička si zřejmě myslí, že mi nadobro utekla. Měli se hned s rodinou přestěhovat, ale i tak bych jí našel. Sleduji jí na každém rohu, všude kam se pohne jsem i já. Už jenom čekám na tu správnou příležitost si jí vzít. Mám rád různé hry a proto teďka píši černým lihovým fixem na malý útržek modrého papírku "Chybíš mi." Vyšel jsem ze své pracovny mého bytu a rovnou po schodišti do podzemní garáže. Vybral jsem si černé lamborghiny s plameny na bocích a rychlím motorem. Z věšáku jsem sundal klíčky taktéž černé barvy a zmáčkl centrální tlačítko pro odemykání. Nasedl jsem do pohodlný vyhřejvaný kožený sedačky a trochu se uvolnil. Strčil jsem klíček do zapalování a otočil s ním, slastně jsem vzdychl, když jsem uslyšel hluk motoru jak krásně vrní. Zmáčkl jsem tlačítko pro otevření dveří garáže a vyjel. Za čtvrt hodiny jsem parkoval u jejich baráku a jelikož byl večer, tak jsem dokonale zapadl do tmy. Vystoupil jsem si a zabouchl dveře od auta takovou silou až se zvuky rozléhaly. U příjezdové cesty jejich baráku neparkovalo ani jedno auto, shasnuto všude. To byla má chvíle. Vyšplhal jsem do jednoho z oken a ocitl se přímo v jejím pokoji, divné. Vhodil jsem papírek a zase slezl, nevím proč toto dělám chovám se jako zkurvený puberťák. Naštvaně jsem zaplul do auta a s hlasitým pískáním kol jsem se rozjel co nejrychleji za umýslu neřešit blbosti a zajímat se opět pouze o byznys.
Scarlett:
Probudil mě hlasitý zvuk z venku. Povzdechla jsem si a jednou rukou promnula obě své ospalé oči. Poté jsem hmatem vyhledala svůj mobil za úmyslu se podívat kolik je hodin. Zapla jsem telefon a díky nesníženému jasu jsem málem přišla o zrak. Zavřela jsem oči a počítala do pěti, jak mile jsem to měla spočítané zkusila jsem to znovu akorát s tím, že jsem si trochu jasu stáhla. Bylo 0:15 hodin v noci a nějaký blbeček nám tu jezdí pod okny. Odložila jsem telefon a zachumlala se do deky a znovu se pokoušela usnout.
,,psst, ségra, Vstávej." Někdo semnou pohyboval. Nesouhlasně jsem zamručela a snažila se znovu spát. ,,Hej Vstávej!" Zvýšil hlas a mě došlo komu ten hlas patří: ,,Jdi spát Alexi!" Přetočila jsem se k němu zády: ,,Ale noták, musím ti něco říct." Znovu to zkusil: ,,Vypal." Máchla jsem rukou ve snaze, aby opravdu vypadl. Mám svého bratra vážně ráda, ale někdy mě dokonale umí naštvat. Najednou mi z těla zmizela deka. Tohle byla poslední kapka, když chci spát, tak je to velice nebezpečné mě budit. Vymrštila jsem se do sedu a pozorovala rozesmátého Alexe. Hodila jsem po něm svůj vražedný obličej a sejmula ho nečekaně polštářem. Alex zaskučel při dopadu na zem, jelikož to nečekal. Vyměnili jsme si role, protože teď se směji já jemu. Vzala jsem si od něho svou deku a znovu si lehla. Alex se také zasmál, ale z té země se už nezvedl. Nechal mě konečně spát.
Ráno mě probudil můj budík. Lekla jsem se ho a okamžitě ho vypla. Poté jsem si všimla mého spícího bratra na zemi a vzpomněla si na včerejšek. Rychle jsem nahmatala telefon a vyfotila si ho. Vlasy rozcuchané a pootevřené rty jako, když byl malý. Ještě jsem odepsala Devon, že jí dnes vyzvednu a šla se přestěhovat do koupelny. Rozpletla jsem svůj cop se, kterým jsem spala což mi udělalo vlnité vlasy. Následně jsem si vzala svůj kartáček a pastu na zuby a provedla to co se s těmito věcmi obvykle dělává. Ještě jsem si opláchla obličej a nanesla tenkou vrstvu make-upu. Když jsem v koupelně zkončila, tak jsem se vrátila do svého pokoje, kde už Alex neležel, ale byl někde fuč. Pokroutila jsem nad ním hlavou a začala se přehrabovat ve své skříni. Nakonec jsem se rozhodla pro černé tenisky a černé legíny, bílé tílko a na to červenou koskovanou košili, kterou jsem si svázala uzlem v pase. Vzala jsem svůj batoh a vyrazila dolů. Na schodech jsem se srazila s Alexem: ,,Tohle jsem ti chtěl večer dát, a ještě jedna věc, měla jsi tu večer někoho?" Podal mi modrý papírek kde bylo napsáno chybíš mi. ,,Ne? Proč?" Nechápala jsem: ,,Já jen, že jsem večer viděl někoho utíkat od tvého okna, byl jsem totiž na zahradě nemohl jsem spát." Jeho slova mě vážně vyděsila. ,,Opravdu jsem tu nikoho neměla a ty mě děsíš." Odstrčila jsem ho stranou a prošla okolo něho jakoby nic: ,,Čau mami, Čau tati, dnes nesnídám, pa." Řekla jsem rychle a vlepila jim oběma pusu na líčko. Poté jsem si to namířila ke vchodu a následně k přistavené limuzíně: ,,Zdravím Phole." Pozdravila jsem mého bodyguarda s úsměvem na rtech, když mi otevřel dveře. ,,Děkuji, dnes bych tě chtěla požádat jestli bys nezájel pro mou kamarádku." Pouze kývl na souhlas. Nadiktovala jsem mu adresu a už se jelo. Za chvíli jsme byli u Devon.
,,Ahoj." Objala jsem jí: ,,Ahoj." Opětovala mi objetí. Mimochodem Devon je krásná blondýnka, která má postavu modelky a smysl pro humor. Také má mladší sestru Sarah.
Když jsme dojeli na místo, tak jsme obě poděkovaly a namířily si to přímo do budovy školy a následně ke skříňkám, které máme díky bohu vedle sebe.
,,Chtěla jsem se tě zeptat jestli bys dnes večer nešla semnou do klubu." Zeptala se mě Devon po cestě do třídy: ,,Nevím jestli by mě naší pustili." Od toho incidentu s Justinem. ,,Prosím." Nahodila svůj štěněčí výraz a já povolila jako vždy. Kývla jsem jí na to a rozešla se dál do třídy.
19:20
Probudila jsem se v posteli s učebnicí francoužštiny, musela jsem usnout, jelikož mě tento předmět nikdy moc nebavil a ta blbá učitelka mě chce vyzkoušet. Podívala jsem se na svůj mobil a zjistila aktuální čas. Plácla jsem se dlaní o čelo jakmile jsem zjistila kolik je hodin. V osm mám být u ní před barákem. Rodiče se nejdříve trochu cukali, ale nakonec za doprovodu Phola tam jít mohu. Na sprchu nyní není čas a i přesto jsem si jí dávala než jsem se šla učit. Vlítla jsem do koupelny a začala si malovat výrazný make-up. Když jsem zkončila, tak jsem se na sebe usmála a opět běžela do svého pokoje. Podívala jsem se na čas a bylo 19:35 no pěkný. Dokořan jsem rozevřela svou skříň a začala různě kombinovat outfity dokud mi do oka nepadly černé šaty na ramínku. Dostala jsem je od tety před mým únosem, jsou spíše vyzívavé, ale i přesto jsou krásné. Oblékla jsem si je. Šaty mi končily sotva pod zadkem a byly šíleně uplé a výstřich tomu nechyběl. Do psaníčka jsem ukryla svůj mobil, peněženku, klíče a rtěnku. Do druhé ruky jsem popadla své podpadky a vyběhla z pokoje rovnou dolů. V předsíni jsem se obula a v klidu a pomalu, protože mi to rychleji nešlo jsem došla k přistavenému autu: ,,Děkuji Phole." Usmála jsem se a nastoupila si. Ani ne za deset minut jsme parkovali u Devon doma. Z psaníčka jsem vytáhla mobil a začala psát textovou zprávu.
Pro Devon: Jsme tu.
Od Devon: Musím vzít i Sarah. Hned jsme dole.
Odepsala mi do pár vteřin a já se usmála. Sarah není o tolik mladší než já a Devon, je jí totiž sedmnáct let. Ze dveří se vynořily dvě štíhlé postavy a já si všimla Devon a Sarah. Devon byla navlečená v uzounkých bílých šatech, vážně nejlepší kamarádka, bílá a černá. Za to Sarah měla na sobě kraťasy a tílko. Obě nastoupily a přivítaly jsme se.
,,U baru na nás počká Taylor a Nina." Promluvila po cestě k baru Devon. Pouze jsem Přikývla a usmála se.
