Clean Bandit- Solo.
Scarlett:
Po škole jsem se dotrmácela domů a hned se svalila v obýváku na pohovku. Ze shora se nesly nějaké zvuky. Nedalo mi to a vydala jsem se po schodech do Alexova pokoje: ,,Ahoj, ty jsi nebyl ve škole?" Řekla jsem nechápavě a vklouzla do jeho pokoje. Uviděla jsem tam strašný nepořádek. Otevřená skříň, jeden sbalený kufr, otevřenou sportovní tašku do, které si ukládal další věci. Co to má znamenat?! ,,Em, ne nebyl." Prohodil rameny a zapl tašku: ,,Proč a proč máš tady ten kufr a tašku, ty někam jedeš?" Řekla jsem znovu s věčí dávnou nechápavosti: ,,Chtěl bych jet dnes na pláž a udělat si piknik." Změnil téma s úsměvem a sportovní tašku položil na zem vedle kufru: ,,Až mi odpovíš." Rozhodila jsem rukama: ,,Prosím až tam." Udělal psí oči a já Přikývla. Následně jsem odešla do svého pokoje a z šatny vytáhla plážovou tašku do, které jsem dala dva ručníky, deku. Převlékla jsem se do plavek a následně do modrých šatiček. Včera pršelo a dneska už je zase vedro. S taškou přes rameno jsem sešla schody a namířila si to k Alexovi, který stál s batůžkem před dveřmi: ,,A kam přesněji chceš jet?" Budu řídit já, protože Alex nemá řidičák: ,,Na pláž za město." Usmál se a já Přikývla. Od rodičů jsem dostala novou bílou audi. Z věšáčku jsem sundala klíče a šla do podzemní garáže. Nasedla jsem a vyjela před dům, kde už čekal Alex. Nastoupil si a já se rozjela: ,,Alexy co se děje?" Nezpouštěla jsem zrak z vozovky: ,,Nic." Povzdechla jsem si a rozhodla jsem se, že ho nechám být.
Po půl hodině jsme se konečně dostali na pláž. Zaparkovala jsem do stínu a vystoupila. Zamkla jsem auto a vyšla za Alexem, který byl těsně u vody u s mou dekou, kterou rozprostřel na písku. Vyndal plastovou krabičku s melounem, poté vyndal nakrájené okurky na kolečka, rajčátka, papričky A bagety. Rukou poplácal na místo naproti němu a já si sedla. Pustili jsme se do jídla a u toho si povídali a smáli se. Když jsme dojedli, tak jsme se sebrali a šli blbnout do moře. Cákali jsme po sobě navzájem vodu a dělali jsme takovou vodní bytvu. Když jsme byli oba dva unavený, tak jsme se vydali k dece oba dva jsme přes sebe přehodily ručníky a já si najednou vzpomněla: ,,Řekni mi co mají znamenat ty zavazadla." Obrátila jsem na něho pohled, zatím co on měl zrak upřený na moře: ,,Na dva roky odjíždím." Víc mi toho jako neřekne?: ,,A kam a proč?" Podíval se mi do očí: ,,K dědovi na výcvik." Odmlčel se a zpět se podíval na moře: ,, Rozhodl jsem se převzít veškerou moc po otci na sebe. Kdybych to neudělal, tak tě otec bude muset provdat Bieberovi kvůli ochraně celé rodiny. Bieber si tě vyžádal." Pokroutila jsem hlavou a mé oči se zalily slanou tekutinou: ,,To snad né." Rozbrečela jsem se. Můj malý bratříček se pro mně obětoval kvůli spropadenýmu Bieberovi, nesnáším ho: ,,Zítra ráno odjíždím." Řekl smutně a pevně mě objal.
Doma:
Rodiče už jsou doma, ale já s nimi nemluvím. S Alexem se koukáme na nějaký film a dnes v noci budu spát u něho.
Ráno:
,,Mám tě ráda bráško." Vtiskla jsem mu pusu na tvář a znovu a naposled ho pevně objala. Poté se smutně usmál a nasedl do taxíku, který ho měl odvézt na letiště. Se slzami v očích jsem mu stále mávala a pozorovala auto mizící v ulicích. Rozešla jsem se zpět do domu a rovnou do svého pokoje, kde jsem i zamkla. Brečela jsem a nevěděla jsem co mám dělat, byla jsem naprosto v háji.
Nejspíše jsem usnula, protože mě probudil mu vyzvánějící mobil. Utřela jsem si uplakané oči a zvedl to neznámému číslu.
,,prosím?" Zívla jsem si: ,,Och, promiň princezno jestli jsem tě vzbudil. Nechceš, abych přišel." Justin! Kde vzal mé číslo?! Ihned jsem mu to típla a lehla si zpět do postele. Ještě párkrát se pokoušel o To, abych to vzala, ale nakonec jsem si vypla mobil a znovu se snažila usnout, po chvilce se mi to povedlo.
Probudilo mě klepání na mé balkónové dveře. Vyděsilo mě To, ale po chvilce jsem se odhodlala a dveře dotyčnému otevřela: ,,Proč jsi mi to típla a pak jsi mi to nebrala?" Zněl rozzuřeně: ,,Co tu děláš?" Vyjekla jsem, načež mi zacpal pusu rukou do, které jsem mu kousla: ,,Přišel jsem za tebou." Ušklíbl se: ,,Vypadni nebo dojdu pro tátu a Phola." Vyhrožovala jsem. Pouze se uchechtl: ,,To ti nedovolím." Dále se smál a schodil mě na postel: ,, Jdi pryč ty zrádče! Nikdy si tě nevezmu, nikdy!" Řekla jsem hlasitým šepotem, aby mě slyšel a na novo jsem se rozbrečela. Ztuhl a nepřítomně na mě civil: ,,Tvůj bratr je sice odvážný, ale mě se nevyrovná. Mě se totiž nevyrovná nikdo A ty budeš mou." Zašeptal výhružně a poté balkónem opustil můj pokoj. Rychle jsem vstala a zavřela balkónové dveře. Poté jsem si sedla na postel a klepala se, ale né zimou, ale strachem z tohohle člověka mám přímo až hrůzu. Vzala jsem si polštář a odešla do Alexova pokoje, kde jsem si ustalala na jeho posteli a přikryla se jeho dekou a vdechovala jeho vůni. Neviděla jsem ho sice pár hodin, ale už se mi nehorázně stýská. Nenávidím Justina nenávidím mého otce. S těmito negativními myšlenky jsem konečně usnula.
