Byl jsem tak nehorázně naštvaný, že jsem zavolal Fredovi, což je můj kámoš a vyjel do gymu, kde si občas zaboxuji.
Nasadil jsem své boxerské rukavice a přiskočil blíže k pytli do, kterého jsem začal hlava nehlava boxovat.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Scarlett:
Probudila jsem se na ostrou bolest mé hlavy. Pomalu jsem si začínala zvykat, že se neprobudím jinak, než v bolestech. Párkrát jsem zamrkala a do dveří vešla Zoe, kterou jsem dlouhou dobu neviděla. ,,Jsi v pořádku?" Vypadala vyplašeně, uchechtla jsem se: ,,Jak bych mohla být v pořádku?" Zoe zklopila zrak k zemi a znovu promluvila: ,,Promiň, napustila jsem ti vanu, napadlo mně, že by ses chtěla trochu uklidnit." Letmo se usmála. Kývla jsem a s její pomocí se dostala do teplé vany s pěnou.
,,Zoe? Co tu vlastně dělám?" Do rukou jsem uchopila fialovou houbyčku. ,,To já nevím, ale vždycky, když tu někdo Je, tak je tu za nějakým účelem." Posadila se vedle vany. ,,V tom případě nechápu za co tu mohu být já." Nanesla jsem sprchový gel na houbyčku a začala se pomalu umývat. Zoe pokrčila rameny, zvedla se a odešla. V klidu jsem se domyla a opatrně vylezla z vany. Zabalila jsem se do ručníku a následně se i usušila.
Ozvalo se zaklepání a do dveří vešla opět Zoe: ,,Tady máš čistý zubní kartáček a nějaké oblečení." Usmála se. Přikývla jsem a začala se oblékat a následně provedla i higyenu.
Poté jsme společně se Zoe vešly do "mé" ložnice a posadily se. ,,Zoe, prosím, pomoz mi odsud, nechci tu být." Zklopila pohled a já si lehla. ,,Víš, že to nejde." Promasírovala jsem si spánky na obouch stranách a začala přemýšlet. ,,Jedině s tvou pomocí se odsud dostanu." Zoe se nadechla, že něco řekne, ale něčí chraplavý hlas nás přerušil: ,,Zoe, běž dělat něco užitečného!" Zněl tvrdě. Vymrštila jsem se do sedu a pozorovala postavu může, který mě unesl. Vlasy měl rozházené do všech koutů stran a od potu byly mokré, v očích se leskla zloba a také nenávist. Odfrkl si a přešel ke mně: ,,Odsud se nikdy nedostaneš." Přiblížil se až moc nebezpečně blízko a šeptal dál: ,,Zabijeme tvého otce a potom i tebe." Políbil mně na rty a následně mi vlepil facku. Ostrá bolest na mém pravém líci byla pro mě velice známá. Do očí se mi nahrnuly slzy a já si je začala poutírat, následně mě pohladil po vlasech a s tímto gestem opustil mou ložnici a nezapomněl zamknout.
Vůbec nerozumím jeho gestům, nejdříve se ke mně chová jako ke kusu hadru a hází mnou o podlahu, poté se ke mně vetře do postele, následně po mě hází vázou, líbá mě na rty, další facka a pohlazení po vlasech. No rozuměli by jste tomu? Já tedy ne, možná jsem zmatená, ale tenhle člověk mě zničí, jestliže tady budu i nadále. Musím si vymyslet nějaký plán jak se odsud dostat i když jsem zkoušela snad jen jednu věc. Co takhle zkusit slézt po okně? Přešla jsem k oknu a roztáhla závěsy, k mé smůle zde byly mříže. Frustrovaně jsem si projela rukama vlasy a přešla zpět k posteli. Lehla jsem si a začala přemýšlet jak bych odsud mohla uniknout. Až mi odemkne, jestliže se tak stane, pokusím se najít svůj mobilní telefon a nebo ho vezmu Justinovi až se nebude dívat, no bude to velice obtížné. S poslední myšlenkou na svou rodinu jsem zavřela oční víčka a konečně usnula. Potřebuji mnoho energie.
