Prakticky se nic nezměnilo, stále mě nenašel. Můj otec navýšil ochranu pro celou rodinu. Mám vlastního bodyguarda, který se jmenuje Phol, je mu kolem třiceti-pěti let a má manželku a syna. Zítra půjdu poprvé po měsíci opět do školy a také poprvé ven. Můj táta s mamkou se o mně bojí natolik, že ničemu nedůvěřují a nechtějí mně nikam pouštět.
Ráno 6:30.
Vstala jsem na zvuky otravného budíku, ten zvuk mi opravdu nechyběl. Posadila jsem se na kraj postele a párkrát zamrkala. Postavila jsem se a šla do své soukromé koupelny. Sundala jsem ze sebe své tričko na spaní a hodila jej do koše na špinavé prádlo. Po sprše jsem se nalíčila, učesala a oblékla do👇
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Poté jsem seběhla schody a navštívila jídelnu, kde už všichni seděli a snídali. Měla jsem čas, tak jsem si k nim přisedla a namazala si palačinku s nutelou. ,,Do školy tě odveze Phol a ze školy taktéž." Oznámil mi otec a odešel. Pokroutila jsem očima a jedla dále svou palačinku. Po snídani jsem drapla svou školní tašku v podobě kabelky a vyrazila k přistavenému autu se zatmavenými skly. ,,Děkuji." Usmála jsem se na Phola, který mi otevřel zadní dveře. Dnes to vidím na teplý letní den, mohla bych se jít koupat s Devon.
Ve škole:
Procházela jsem se chodbami v úmyslu nalézt svou učebnu, nic se tu nezměnilo. Po dlouhém bloudění jsem jí konečně nalezla a mohla se jít posadit. Devon jako obvykle seděla sama a tak jsem si k ní přisedla: ,,Ahoj." Zvedla hlavu ze stolu a podívala se na mně. Chvíli si mě prohlížela a nakonec vypískla: ,,Scarlett!" Objala mně tak silně až jsem nemohla popadnout dech: ,,Jsi v pořádku?" Optala se. ,,Teď už Ano." Usmála jsem se na ní a znovu jí objala.
