Moc děkuji Purple_Cinnamon za nakreslení obalu knížky!! ❤❤
Seděla jsem v kuchyni a jako každé ráno se kochala výhledem na hory. Přitom jsem snídala svoje oblíbené cereálie a přemýšlela jak Marcuse vytáhnout z postele. Ano za těch 6 let, co jsme spolu se mi ho nikdy nepodařilo vytáhnout z postele pod 10 hodin.
Ale dneska musím. Letíme totiž do LA, kde mají kluci natočit a nazpívat nový klip. Vlezla jsem do naší ložnice a sedla si na postel vedle něho. Začala jsem zlehka.
"Miláčku vstávej, musíme už jet na letiště"pohladila jsem ho po paži a políbila ho. Jeho odpověď byla stejná jako vždycky. Zamručel a otočil se na břicho.
Vzala jsem peřinu z něho a začala se červenat. Já úplně zapomněla, že je pod tou peřinou celej nahej.
Hned jsem mu peřinu vrátila a zůstala stát na místě.
"To mám tak sexy zadek, že se musíš červenat?" zasmál se Mac pod peřinou.
"To víš že jo. Pořád se ho nemůžu nabažit jak je sexy" mrkla jsem na něj a vrátila se do šatny si dobalit.
"No to je dost, kde jste" rozevřel nechápavě ruce Tinus.
"To se zeptej svého brášky" odložila jsem kufr.
V letadle jsem seděla vedle Eriky. Mac s Tinusem si potřebovali pokecat jako chlapi a mně taky chyběla holčičí společnost.
"Tak co? S Macem za týden oslavíte sedmileté výročí co?"ujišťovala se Erika. "To jo, ale nevím, co mu mám koupit" upravila si halenku.
"Tak s tím ti holka neporadím" mykla rameny.
****
"Konečně jsme doma" plácl sebou na sedačku Marcus. Odložila jsem si kabát a sedla si k Macovi. "Zlato já vím, že to asi nechceš teď řešit, ale co budeme dělat na naše výročí?" otočila jsem se na Marcuse. Ten jen vykulil oči a rukou si projel svoje vlasy, které tak pracně dneska česal.
"Zrovna o tom jsem s tebou chtěl mluvit, já budu muset odjet na jednu akci s Emmou, protože táta ani máma nemůžou, promiň" objal mě.
Z obejmutí jsem se vyprostila a stoupla si před něj. "A kdy si mi to jako chtěl říct, vždyť to výročí slavíme zítra. Počkat. Vlastně neslavíme, jak si mi teď oznámil" založila jsem si ruce v bok. "Jak dlouho o tom víš, že ji tam vezeš?" pokračovala jsem. "2 dny Emmi. Hlavně prosím na mě neřvi" stoupl si naproti mně.
"Dobře nebudu řvát, tak to holt oslavíme jindy. Příště mě o tvých akcích informuj laskavě dřív" odešla jsem do kuchyně připravovat večeři.
Když jsem krájela zeleninu, omotaly se mi kolem pasu Macovy ruce. "Zlato, promiň mi to" políbil mě na zátylek. Otočila jsem se na něj a podívala se mu do očí. Viděla jsem v nich smutek a lítost.
"Já už se nezlobím, tak půjdu s Erikou a Tinusem na to představení co má být v Mosjøenu" uklidnila jsem ho. Marcus se usmál a posadil se na barovou židli.
Samozřejmě je mi to líto, že na naše výročí nebudeme spolu, ale musí taky občas pomoct mámě a tátovi. Oslavíme to jindy.
Ahojky, tak já se opět hlasím u nového příběhu, který bude velmi zajímavý. Užijte si první kapitolu.
Vaše Kikule 🍍💕🍌
