17.kapitola

207 7 3
                                    

Z Marcusova pohledu

Probudil mě zvuk zvonku. Podíval jsem se na budík a zděsil se času. Bylo půl osmý ráno. Zvonek si nedal říct a já musel v trenkách jít otevřít. Se zívnutím jsem otevřel vchodové dveře. 

Byl to táta. A naštvaný. "Proboha tati, co tady děláš? Víš kolik je hodin?" otráveně jsem ho pustil do domu a zavřel dveře. 

"Je tady Tinus?" sedl si na gauč. "Taky tě rád vidím, jsem tady" zívl brácha, když scházel ze schodů. "Dáte si kafe?" zeptal jsem se opřený v kuchyni o linku. Oba dva přikývl a já napustil vodu do konvice. 

"Tati co se stalo?" optal jsem se. Táta vytáhl z kabele noviny a hodil je na stůl. Nemusel jsem to ani číst, protože jsem si všiml velkého tlustého obřího nadpisu. MARCUS GUNNARSEN NAPADL KVŮLI PRAVDĚ JEHO MANŽELKY NOVINÁŘE, BUDE SOUD? TO SE DOČTETE NA DRUHÉ STRÁNCE!

"Marcusi, co to má znamenat? Můžeš mi to rozumě vysvětlit? Ty víš, že takový skandál si nemůžeš dovolit" zakřičel na mě táta. Já si rychle vztyčil prst před ústa a upozornil ho, aby byl zticha. Táta zamával rukama, že ví a ztichl. 

"Co s tím hodláš dělat?" zašeptal a rozhodil naštvaně rukama. "Nic, klidně k tomu soudu půjdu a řeknu jim to všechno, co mě sere s prominutím na těch novinářích. Jsem pyšnej na to, co jsem udělal. Nebudu se omlouvat." mykl jsem rameny. Tátovi se to nelíbilo. "Marcusi, tady jde o tvoji kariéru, tedy o vaši" ukázal na oba.

"Tati, já se ani nedivím bráchovi, že něco takového udělal. Já bych jim klidně i přidal" zastal se mě. "Prosím tě ty mlč, ty se ho zastáváš pořád." podrbal se na zátylku.

"Tati, řekni mi, jak by ti bylo, kdyby na mámu křičel a něco ji vyčítal, co už nemůže ovlivnit" donesl jsem kafe na stůl a posadil se do křesla.

"Asi bych reagoval stejně. Máš pravdu Marcusi. Bude z toho skandál a k soudu tě stejně pošlou. Budeme bojovat společně. Nikdo nebude sahat a nadávat naší rodině. Zavolám manažerce a poradíme se co říkáte?" zeptal se po chvilce ticha. Oba dva jsme přikývli a vyprovodili ven.

"Je ti jasný, že tohle se jen tak neututlá" nadzvedl Tinus obočím. "Vím, ale ať všichni ví, že já Marcus Gunnarsen nenechám své rodině ubližovat" zastrčil jsem si ruce do kapsy.

Nová kapitola. Dnes mě to psaní vůbec nešlo. Promiňte. Polepším se.
Vaše Kikule 🍍💕🍌

Erasmus 2 // Marcus a MartinusKde žijí příběhy. Začni objevovat