"Přítomní povstaňte a vyslechněte si rozsudek navrhovatele Aksela Gilla proti Marcusi Gunnarsenovi jménem norské konstituční monarchie. Žádost o vazbu byl zamítnut. Marcus Gunnarsen je povinen vyplatit panu Akselu Gillovi 50 000 Kč jako odškodnění. To je vše. Můžete odejít" prohlásil soudce a mě se ulevilo.
Novinář nebyl zrovna nadšen, ale věřím, že mu nic jiného nezbyde než se s tím smířit a já mu tu částku vyplatím. Aspoň jsem ho udělal bohatším člověkem.
Poděkoval jsem své právničce a rychlým krokem přešel k mé rodině. Byl tu se mnou táta, bratr a taky naše manažerka.
"Aspoň, že jsi vyvázl bez trestu" objal mě táta. "Můžeme jít už domů? Nemůžu se dočkat až to řeknu Emmě" řekl jsem a všichni přikývli.
"Tak co? Jak to dopadlo lásko?" políbila mě Emma na tvář. Usmál jsem se a přikývl. "Jen mu musím vyplatit odškodné a do vězení naštěstí nemusím" prohlásil jsem radostně a Emma mi vpadla kolem krku.
"To jsem ráda" řekla mi do ramene. "Podívej, malej Marcus se snaží o první krůčky, přišel si včas" políbila mě a vedla mě za ruku do obýváku. "Co, není to brzo? Vždyť mu je teprve 11 měsíců" překvapeně jsem nadzvedl obočím.
"Marcusku, je tady táta. Ukaž jak umíš chodit" pobídla Marcuse juniora a přešla na druhou stranu, kde si čupla.
Malej Marcus s dopomocí sedačky vylezl na svoje nožky a podíval se na Emmu. S kouzelným zařehtáním udělal deset krůčku a spadl na zadek. Přiběhl jsem k němu a pohladil ho po hlavičce. "Ty si ale šikulka" přitulil se ke mě.
Marcus mi začal tahat za moji kravatu. Smál se a tleskal ručičkama. Vzal si z gauče svého medvídka a podal mi ho.
Poté se stalo pro mě velké překvapení. Řekl své první slovo. "Tata"natáhl ke mě ruce a já si ho zvedl do náruče. Medvídka si vzal zpátky a víc se ke mě přitulil. Sedl jsem si s ním na sedačku za Emmou a klukama. Pustili jsme si pohádku a přitom papali okrájené měsíčky jablíček. Konečně jsem šťastný a nečekají na nás žádné překážky.
Po dlouhé době nová kapitola. V další už se posunu trochu s časem a bude moc zajímavé. Máte na co se těšit.
Už se nám ta škola blíží, těšíte se? Já osobně nevím, ze začátku jsem se těšila, ale teď se spíš netěším. Jdu totiž do třeťáku a ta maturita se mi blíží. rok.
Vaše Kikule 🍍💕🍌
