Jak jsem se stal mužem

Když jsem byl už skoro muž #4

10. 8. 2018

Ahoj,

právě jsem si přečetl svůj zápis z 19. 1. 2018, který jsem jakýmsi nedopatřením nesdílel dřív:

"Dobrý den, paní ***,

děkujeme Vám za projevený zájem o zaměstnání v naší firmě a za účast na osobním pohovoru v rámci výběrového řízení.

Velice si vážíme toho, že jsme se o Vás a Vašich zkušenostech mohli dozvědět více. Oceňujeme Vaše vzdělání i nabyté zkušenosti, avšak po pečlivém zvážení všech kandidátů, jsme se do dalších kol výběrového řízení rozhodli upřednostnit jiné uchazeče...

Ahoj,

narodil jsem se se špatným jménem...

Dnes jsem dostal email, kde jedna společnost odmítla se mnou spolupráci. Zamýšlel jsem se, zda jsem neobstál kvůli mému vzhledu, vystupování, mojí košilí, která mi tak dobře nepadne, nebo zda je to tím škrábancem na botě pro lepší příležitosti.

Po dlouhé uvažování mi vyvstala v hlavě myšlenka, že ačkoliv nemám rád můj obličej, hrudník nebo boky, možná je ta největší nenávist vůči jednomu jménu, kterým mě lidé nazývají už od narození.

Kdybych se totiž jmenoval – co já vím – Alex, všichni by na mě hleděli jinak."

***

Ještě teď cítím tu nenávist v sobě vůči tomu jménu. Není to ani moje staré jméno, je to prostě jen TO jméno.

Nejpříjemnější zjištění bylo, když jsem si tehdy vysnil, že moje jméno by mohlo být jednou Alex. A ono je. Tedy alespoň co se týče pseudonymu. Každopádně "Alex" pro mě hodně znamená. Ať už jako osoba vystupující zde na internetu nebo jako jméno. Proto přemýšlím, že si ho za nějaký ten rok nebo dva dám jako své druhé jméno. 

Teď mě tak napadlo, že vlastně vůbec nemusíš znát cestu člověka, jako jsem já. Pokud se tedy chceš dozvědět, co všechno jsem už postoupil, a co mě ještě čeká, čti dál.

V prvotní řadě jsem si musel uvědomit důvod mých depresivních stavů a také, proč mi nic nepomáhalo, ačkoliv jsem se sebevíc snažil. Jakmile jsem zvládl tuto předlouhou úvodní část, která mi trvala zhruba tři roky (někomu to trvá déle), přišla na řadu sexuologie. Měl jsem to štěstí dostat se do péče doktorky Fifkové, která mi následně napsala doporučení k dalšímu sexuologovi. Poznatky dalšího odborníka, tedy doktora Weisse, byly zapotřebí k určení diagnózy F64.0. Transsexualismus. 

Pro některé osoby je nepříjemné sdělení, že transsexualita je z lékařského hlediska brána jako porucha osobnosti a tudíž je zapsaná v Mezinárodní klasifikaci nemocí. Je ale důležité, aby všichni měli na paměti, že díky tomu nemusíme financovat základní lékařské zákroky a z části jsou pojišťovnou hrazeny i medikamenty, které nám pomáhají snad ze všeho nejvíce.

Hned po té, co doktorka Fifková dostala zprávu s vyhodnocením od svého kolegy, byla mi položena otázka, kdy chci začít s hormony, a jaký další krok si představuji. Samozřejmě jako většina transgender osob, které to mají vcelku srovnané, jsem odpověděl, že ihned. Proto mi napsala doporučení na matriku pro změnu jména a další dva papíry na vyšetření u internisty a endokrinologa.

Na matrice jsem si nejdříve musel žádat o nový rodný list s neutrálním jménem, jelikož v České republice nemůže mít osoba s ženskými pohlavními orgány mužské jméno a naopak. Seznam neutrálních jmen najdete třeba v knize Jak se bude vaše dítě jmenovat? od Miloslavy Knappové. Tuto knihu mimo jiné využívají právě na matrikách, aby zjistili neutralitu jmen. Po té co mi přišel nový rodný list, byl na řadě občanský a řidičský průkaz.

Vyšetření u internisty bylo cobydup a taktéž i výsledky. Horší to bylo u endokrinologa. Čekací doby na objednání a na výsledky z laboratoře jsou únavné. V této fázi se momentálně nacházím já. Přesně za deset dní bych se měl dozvědět, zda v krvi není nějaký problém, který by mě zastavil před započetím hormonů. Pokud vše vyjde v pořádku začnu 23. srpna s hormonální léčbou.

Testosteron, tedy hormon používaný u problematiky female to male transsexualismu, mi změní některé části mého těla. Díky němu se také něco ztratí a zároveň něco přibude. Všechny změny jsou ale přesně to, co moje psychika potřebuje k tomu, aby se uzdravila.

Další fáze nastane po roce na hormonech. Každé 3 měsíce se koná předoperační komise, ve které se povolují pacientům veškeré lékařské zákroky. Bohužel pokud nechci hradit ze své vlastní kapsy například operaci hrudníku, musím čekat další rok.

Hned co dostanu poštou rozhodnutí komise, můžu směle na operační sál. Většina kluků běžně podstupuje mastektomii, tedy odstranění prsou, a ovario-hysterektomii, tedy odstranění dělohy spolu s vaječníky. Díky ovario-hysterektomii neboli kastraci si můžu dojít opět na matriku a tentokrát už nadobro změnit své jméno, rodné číslo a zkratku v kolonce pohlaví na mužské.

Od první návštěvy sexuologa trvá takováto překážková dráha většině kluků něco málo přes dva roky. Podle tohoto výpočtu mám tedy před sebou ještě rok a půl.

Moře času.